Syn dělníka lékařem
„Jmenuji se Ripon a pocházím z velmi chudé rodiny v oblasti Naogoan na severu Bangladéše. Můj otec pracuje jako dělník za denní mzdu a moje matka je v domácnosti. Příjem rodiny je velmi malý a pro mé rodiče bylo velmi obtížné posílat mě do školy. V našem regionu jsou pravidelně se opakující hladomory, obvykle kvůli suchému počasí. Proto byl můj otec většinu času nezaměstnaný. Vzdělání pro mě bylo pouhým snem.
Jednoho dne se moji rodiče dozvěděli o škole, kterou provozuje IN a která je zdarma. Kvůli naší chudobě jsem byl do té školy přijat a začal jsem se učit. Bavila mě přírodověda a naši učitelé byli velmi laskaví. Pilně jsem se učil a ve zkouškách jsem dostával dobré známky. Vystudoval jsem základní i střední školu. Mojí touhou bylo stát se lékařem. Učitelé ve škole mě k tomu povzbuzovali. Nakonec jsem opravdu mohl začít studovat medicínu na univerzitě. Chci dostudovat a pomáhat chudým lidem v mé zemi. Bez International Needs by vzdělání v mém životě zůstalo jen snem.“
Cesta ze zoufalé situace
“Když mi bylo pět let, můj otec vážně onemocněl,” vypráví Sadia, dívka z Bangladéše. “Moje matka byla zoufalá, protože se nedokázala sama postarat o mě a mé dva sourozence. Pak se však ukázala možnost, abych šla bydlet do dětského domova Savar, a opravdu mě tam přijali. Měli jsme tam jídlo, bydlení a vzdělání, a to vše zadarmo. Všichni zaměstnanci nás s láskou a péčí vychovávali, jak nejlépe mohli. Díky tomu si tam nové děti snadno zvykly. V místní škole nás učitelé moudře učili.
V domově jsem vyrostla a dostalo se mi dobré výchovy. Nyní pracuji jako zdravotnice na státní zdravotní klinice a čtvrtým rokem studuji politické vědy. To vše bylo možné jen díky International Needs.”
V jeho domovině nebyla ani základní škola, nakonec vystudoval vysokou
L. D. pochází z horské oblasti v jihovýchodním Bangladéši, kam se nedá ani dojet vozem, ale pouze dojít pěšky. Místní lidé se živí pěstováním plodin. Nemají ale žádné stroje, a tak je jejich způsob obdělávání půdy velmi neefektivní a musí pracovat celé dny. Jídlo mají pouze dvakrát denně a někdy ani to. Lidé vůbec nepomýšlí na to, že by posílali své děti do školy, v oblasti dokonce ani žádná základní škola není.
L. D. měl štěstí, že se z takto skromných podmínek dostal do Dětské vesničky Bethany, kterou v Bangladéši provozuje organizace International Needs a kde je škola a chlapecký dětský domov pro sirotky a ohrožené děti. Získal zde příležitost chodit na základní i střední školu a následně i zázemí pro studium vysoké školy v okresním městě. Během studií si vydělával doučováním. Po škole absolvoval výcvik v bangladéšské armádě, kde také nyní pracuje.
Už na základní škole uvěřil v Pána Ježíše. Jak sám říká: „Věřím, že Pán Ježíš je jediný zachránce pro každého člověka. Snažím se to vyjadřovat svým chováním a postoji k ostatním lidem. A jsem vděčný, že mám hezké vztahy také s mými rodinnými příslušníky. Organizace International Needs mi dala šanci na lepší život. Jsem vděčný dárcům a těm, kteří této organizaci pomáhají.“
Do pomoci chudým dětem v Bangladéši se můžete připojit i Vy v programu Dálková adopce PLUS®:
Ohrožené děti z dětského domova Savar v Bangladéši
Děti z chudých rodin ze slumů z Bangladéše
Nebo pomozte občasným darem na podporu dětského domova Savar v Bangladéši.