Splnili si sen – Nepál

Romila Adhikari

„Jmenuji se Romila Adhikari. Narodila jsem se v roce 1974 v Káthmándú. V naší rodině jsem jediné dítě. Kvůli bídné ekonomické situaci si rodiče mysleli, že by nebylo moudré mít další děti. Moji rodiče se později stali křesťany a připojili se k Aradhanské církvi. Tento sbor založil a vedl Nicanor Tamang. Rodiče nebyli schopni trvale mi platit studium. Když můj otec hledal finanční prostředky pro mé vzdělávání, mluvil s Nicanorem Tamangem. Díky tomu jsem mohla být podporovaná organizací International Needs, jejíž pobočku v Nepálu pan Tamang založil. Mohla jsem studovat na internátní škole. Jsem pyšná, že jsem „dítětem dálkové adopce“ v Nepálu. Dokončila jsem střední školu a roce 1993 jsem úspěšně dokončila výcvik zdravotní sestry. Potom jsem pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici v Káthmándú. V roce 1994 jsem se vdala a můj manžel je pastorem a zakladatelem Bethsaidské církve. Narodily se nám dvě děti – syn a dcera.
Od roku 1997 jsem pracovala v IN v Odborném výcvikovém centru Lydia jako učitelka zdravotní péče. Nyní jsem vedoucí celého centra.
Vždycky budeme vděční organizaci International Needs a lidem, kteří nám věnovali tolik péče.“

Philip Tamang z Nepálu „viděl školu i zevnitř“

Philip Tamang je jedním z prvních dětí podporovaných z ČR. Byl podporovaný od roku 1997 do r. 2009. Když mu bylo 15 let, napsal ve své zprávě:
„Jsou tu tisíce a tisíce mladých chlapců a dívek mého věku, kteří jsou ochuzeni o vzdělání. Většina dětí, které žijí ve vesnických oblastech, ještě nikdy ve svém životě neviděla školu zevnitř. Moji přátelé z vesnice nemají vzdělání kvůli své chudobě. Celé dny se starají o své sourozence a domácí zvířata.“

S podporou dárce z ČR vystudoval střední školu a pak pokračoval ve vysokoškolském studiu informačních technologií.

Lékařkou chudých v Nepálu

Dívku jménem Ruby Poudel podporoval dárce z ČR od r. 1999, kdy jí bylo 6 let. V roce 2017 úspěšně dokončila vysokoškolské vzdělání a stala se lékařkou. Po celou dobu studia ji její český dárce věrně podporoval. Ruby měla sen stát se lékařkou už od dětství. Když jí bylo 13 let, napsala ve své zprávě:
„Chtěla bych být nejen obyčejnou lékařkou, ale chci sloužit především chudým a nemocným. Když chudé dítě jako já dostává od někoho pravidelnou podporu, nemůže být nikdy smutné. Jsem touto podporou nadšená. Jsem každý den vděčná svému dárci.“

Dopis od vysokoškolačky jménem Jeniffer Anima Subba

„Studuji na univerzitě a mohla jsem se sem dostat jen díky Vaší podpoře.
Když jsem byla na základní škole, nedoufala jsem, že bych mohla jednoho dne studovat na tak dobré univerzitě. Bylo to možné jen díky podpoře dárců přes International Needs. Školu jsem úspěšně dokončila. Vaše podpora mi umožnila zaplatit všechny poplatky za studium i všechny školní potřeby a knihy. Jsem velmi šťastná, že jsem mohla být podporovaná.“

Jeniffer Anima Subba byla podporovaná z ČR od r. 1997 do r. 2007.

Mladý vědec Anand Subba z Nepálu

O podporu požádali jeho rodiče, kteří mají 2 syny a 2 dcery. Kromě nich se starají ještě o osmdesátiletou babičku. Otec pracuje v církvi a matka má malý obchod, jejich příjmy ale neuživí celou rodinu. Anand se od dětství chtěl stát učitelem.
Anand byl podporovaný z ČR od jeho 12 let – od r. 1998 do r. 2006. V roce 2006 dokončil střední školu a s výborným prospěchem pokračoval bakalářským studiem věd.

Učitelka Bimala Kumari Tamang

Díky dálkové adopci úspěšně dokončila středoškolské vzdělání. Byla podporovaná dárcem z USA.
Na fotce vidíte Bimalu, jak sedí uprostřed 44 studentů.

Úryvky z jejího dopisu:
„Byla to ohromná pomoc a požehnání pro mě a moji rodinu. Vystřídala jsem několik státních škol a když jsem dostala vaši podporu, rodiče si mohli dovolit přihlásit mě do dobře známé školy v našem městě – St. Mary´s School. Bez vaší podpory by rodiče nebyli schopní platit mi tak pěknou školu. Od 2. do 12. třídy jsem dostávala vaši podporu. Mám v srdci tolik vděčnosti, že jsem se v téhle škole mohla naučit tak moc věcí. Co jsem se naučila během školy, to teď už druhým rokem učím jiné děti

Moji nadřízení jsou velmi spokojení s mojí prací a službou. To bylo možné jen díky vašim modlitbám a finanční podpoře.
Jsem také učitelka v nedělní škole v našem sboru. Připravuji děti na to, aby byli dobrými a schopnými mladými. Jsem taky vedoucí naší mládeže. Je tu zhruba 30 mladých, kteří chodí pravidelně. Snažíme se sjednotit všechny mladé z různých církví.

Moc vám děkuji. Ať vám Bůh žehná.“

Z podporovaného misionářem

„Jmenuji se Jomesh Tamang. Narodil jsem se a vyrůstal v sociálně slabé rodině ve městě Gorkha v Nepálu. Moji rodiče byli buddhisté, kteří se obrátili ke křesťanství. Měl jsem možnost vyrůstat v křesťanském prostředí. V naší rodině bylo celkem 8 členů – otec, 5 bratrů a 2 sestry. Já jsem z nich nejmladší. Moje matka zemřela, když mi byl jeden rok. Přestože nás bylo hodně, vyrůstali jsme pohromadě. Můj otec se ve všech ohledech velmi potýkal s tím, aby nás zabezpečil. Avšak Bůh byl s námi.

Byli jsme velkou rodinou s malým příjmem. Můj otec a starší bratr museli tvrdě pracovat, aby nás uživili, ale přesto to nestačilo na pokrytí všech základních potřeb. Otec za prací cestoval a vracel se domů jednou za rok. Mezitím se o nás staral nejstarší bratr.

Měli jsme problémy s placením poplatků za školu. Právě v té situaci přivedl Bůh do mého života pomoc skrze dárce, který mě finančně podporoval od začátku mé školní docházky až do ukončení střední školy. Tento dárce sdílel břemeno naší rodiny ohledně vzdělávání. Kdyby mě finančně nepodporoval, nebyl bych studentem a nebyl bych tím, kým jsem teď. Poté, co jsem úspěšně ukončil dvanáctý ročník, jsem odešel na biblickou školu, absolvoval tříletý biblický kurz a stal se bakalářem teologie. Tam jsem se toho naučil mnohem více a hlouběji o Bohu. Brzy poté, co jsem dokončil biblickou fakultu, jsem se přidal k Youth With a Mission (česky Mládež s misií) a pracoval jsem s nimi dva roky. Nyní jsem plně zapojený v Himalájské akademii biblických studií a vyučuji vedoucí mládeže různých nepálských církví. V roce 2006 jsem se oženil a nyní studuji ještě bakalářský program v oboru sociologie. Nebýt podpory International Needs, nebyl bych tím, kým jsem. A tak Bohu moc děkuji a chválím ho za to. V mém okolí je ze spousty důvodů hodně dětí z „podřadných“ (slabých) rodin a já pevně věřím, že pokud také dostanou podporu od IN, mají stejnou šanci jako já získat lepší vzdělání a tím pádem i světlejší budoucnost.“

Venkovské děvče se díky podpoře stalo účetní

„Jmenuji se Prerana Tamang. Vyrostla jsem v křesťanské rodině v městě Gorkha v Nepálu. V rodině je nás pět – matka, otec, dvě mladší sestry a já. Hlavní činností naší rodiny bylo farmaření. Můj otec byl také plně zapojen v církvi jako služebník.

Jediným zdrojem příjmu pro naši rodinu bylo farmaření. To nestačilo k tomu, abychom se mohli vzdělávat na dobré škole. Můj otec založil v naší vesnici sirotčinec. Na jednu stranu to byla úžasná příležitost, začít s takovouto službou a nalezením domova pro tyto děti, které by jen těžko získaly vzdělání. Na druhou stranu bylo opravdu těžkým úkolem získat finanční prostředky. Naši rodiče měli někdy veliké problémy s pokrytím všech našich nákladů a školních poplatků.

Pak jsme díky Bohu získali podporu od dárců přes International Needs. Dárce mě podporoval až do ukončení střední školy. Nyní studuji magisterský obor managementu

V současnosti pracuji na Himalájské akademii biblických studií (HBSA) jako účetní. HBSA školí začínající pastory a vedoucí v církvi, kteří nemohou absolvovat dlouhotrvající kurzy. Jsem velmi hrdá na to, že můžu použít vše, co jsem se naučila. Starám se o finanční oddělení HBSA a jsem se svou prací velmi spokojena. Moji rodiče stále pracují v dětském domově v našem hlavním městě Káthmándú. Já navíc pomáhám jako dobrovolník mým rodičům v jejich službě tím, že se starám i o jejich účetnictví. “