Patrik Müller, reportáž z klubu, prosinec 2014

Patrik Müller, reportáž z klubu, prosinec 2014

 
Dar 500 Kč na náš účet s var. symb. 350 umožní besedu pro jednu třídu.

Nízkoprahový klub „Vagón“ pro děti v Hrádku nad Nisou vznikl na přímou žádost a na poptávku, která vyšla od hejtmana libereckého kraje a starosty Hrádku nad Nisou, pana Martina Půty. Patrik Müller vykonává s naší podporou přednášky od roku 2003 a působí v obecně prospěšné společnosti Maják, která si v širokém okolí vysloužila uznání a otevřené dveře do škol i k veřejné správě. Přesto však tato žádost, včetně příslibu podpory a technického zázemí, Patrika a jeho spolupracovníky zaskočila. Klub Vagón však na podzim 2014 skutečně vznikl a od té doby Patrik opakovaně podává zprávy o tom, že se dílo skutečně daří.

V prosinci 2014 jsem se proto vydal na pravidelný klubový večer s programem. Měl jsem sice podrobný popis místa, kde se klub nachází, přesto jsem se ale při příjezdu domníval, že jsem se spletl: budova někdejší školky vypadala spíše jako squat. Byl jsem však opravdu u klubu Vagón. Budova leží na ideálním místě uprostřed sídliště, kde žije množství sociálně velmi slabých rodin a kde děti zoufale potřebují dobré zázemí, jako je např. tento klub. Uvnitř kolem stolu seděla skupinka dětí s jednou z Patrikových spolupracovnic a hrály deskové hry. Vzali mě mezi sebe a sotva jsem se naučil pravidla, Patrik přišel z vedlejší místnosti, kde se věnoval osobnímu poradenství pro jednoho z účastníků klubu. Postupně přicházely další děti a bylo znát, že se znají a jsou zde jako doma. Pokračovaly hry, děti se zapojovaly, a Patrik místy řešil občasné konflikty velmi citlivým, ale nekompromisním způsobem. Bylo znát, že pro děti je takový jejich „táta“, což je přesně role a obdarování, které z Patrika vyzařuje ve všem, co dělá mezi dětmi – v klubu, na školách a kdekoliv jinde.

Protože bylo zrovna před Vánocemi, program končil zajímavým kvízem o tom, co bychom si přáli dostat i sami darovat. A úplně naposled si děti vlastnoručně ozdobily horu perníčků. Z klubu Vagón jsem odjížděl s pocitem, že úplně rozumím, proč veřejná správa tolik stála o vznik tohoto díla. Pro děti je Vagón skutečnou oázou přijetí a atmosféry téměř jako v rodině.

Klub Vagón pořádá i výlety a různé akce, v létě také dětský tábor. Patrik ve své zprávě vypráví, jak jel s dětmi na letní tábor: „Vezl jsem ,své‘ Vagóňáky a zrovna jsme projížděli Prahou, když se jeden chlapec zeptal: ,To, čím teď projíždíme, to je Praha?‘ Odpověděl jsem, že ano. Načež opáčil: ,Hmmm, tady jsem v životě nebyl.‘ Nebyl jsem moc překvapený, ale představte si patnáctiletého kluka, který nebyl ve městě, kam z našeho regionu jezdí každý a přitom je jen 100 km vzdálené. Jelikož máme plán tam s klubem na podzim jet, tak jsem mu řekl, ať se nebojí, že sem spolu pojedeme. Nato odpověděl: ,Tak to mi táta taky vždycky říkal.‘“
 
Mgr. Petr Horáček, výkonný ředitel nadace

Odkaz na staré stránky EN

Plovoucí horní menu

Google web tracking - měření rychlosti

Ostatní css, js