Patrik Müller, formování skupin, prosinec 2012

Patrik Müller, formování skupin, prosinec 2012

Formování skupin je Patrikův čtyřhodinový program pro třídní kolektivy. Často na tento program celá třída přijde do nízkoprahového klubu, který provozuje Maják, o.p.s., takže děti poznají zdejší prostředí a snáze sem najdou cestu ve svém volném čase.

Tentokrát přišlo do klubu 17 dětí z 6. třídy základní školy. Formování začalo aktivitou, která ukázala mnohé problémy – děti si skákaly do řeči, nerespektovaly se, nezajímal je názor druhých a chtěly prosadit ten svůj. Když se Patrik zeptal, kdo z nich se ve třídě necítí dobře, přihlásily se skoro všechny. Další otázka zněla: „Myslíte, že k vám paní učitelka chodí ráda? Jak se cítí ve vaší třídě?“
Odpovědi byly upřímné: „Často nás musí překřikovat.“, „Zlobíme a vyrušujeme.“

Díky bohatým zkušenostem si Patrik velmi rychle děti otipoval a program se postupně mohl hlouběji zaměřit na to, v čem potřebuje právě tento kolektiv posílit.

Po přestávce se děti rozdělily do skupinek a měly vymyslet několik situací, kde se ve třídě projevuje jejich sobectví, a jak toto jednání zlepšit. Práce jim trvala skoro 20 minut a bylo vidět, že některým skupinkám jde lépe a některým hůř.
Patrik se potom dětí ptá, jak se jim pracovalo. Vychází najevo, že spolupráce nebyla dobrá ani v jedné ze skupinek. Některé děti si místo práce povídaly, někdo si hrál s mobilem nebo rušil ostatní, jiný seděl stranou a nic neříkal.
Patrik všechno hodnotí, situace rozebírá a mnohým jejich chování přímo vytkne. Atmosféra je v tu chvíli tak hustá, že by se dala krájet. Jsou tu také děti, které jsou uzavřené a málokdy řeknou svůj názor. Patrik především nabádá ostatní, ať se tyto kamarády snaží zapojit do práce. Pak s dětmi hledá způsoby, jak se to dá udělat. Nakonec přijde praktický nácvik: „Vy jste skupina, já sedím stranou a teď mě zkuste dostat k sobě.“ Děti se o to pokoušejí a není to vůbec jednoduché. Patrik je nechá v tomto obtížném úkolu „vydusit“ dobrých 10 minut. Pak probírají, jak se to tedy má dělat. Je to skvělá příležitost, kdy mohou všichni vidět, jak důležité je naslouchat a zajímat se o druhého.

Následuje opět práce ve stejných skupinkách. Tentokrát si děti mají vybrat pouze dvě oblasti, ve kterých se projevuje sobectví, a přemýšlet o nich. Práce skupinek je nyní nesrovnatelně lepší. Po deseti minutách se opět nejprve hodnotí, jak se dětem pracovalo, a pak teprve přijdou na řadu výstupy. Ty už jsou také o mnoho zajímavější. Děti mluví o posmívání se, skákání si do řeči, partičkování nebo o tom, že se někteří spolu vůbec nebaví a chovají se, jako by se sebe štítili. Všechny tyto problémy s nimi Patrik opět zkoumá, snaží se přijít na příčiny a spolu s dětmi hledají vhodná řešení. Původní napětí, které bylo ve třídě cítit, se rozplývá, a atmosféra je nyní uvolněná a otevřená a 4 náročné hodiny končí velmi pozitivně. Věřím, že po takovém programu se děti budou skutečně chovat lépe k sobě i k učitelům a klima ve třídě bude všem příjemnější.

Eliška Horáčková, koordinátorka






 

Odkaz na staré stránky EN

Plovoucí horní menu

Google web tracking - měření rychlosti

Ostatní css, js