Kdyby se celá populace planety Země smrskla na vesnici o stu obyvatel, kde by však zůstal zachován poměr všech lidských odlišností – jak by potom tahle maličkatá, různorodá vesnička vypadala? Tak to přesně bylo předmětem pátrání Philipa M. Hartera, lékaře z Nemocnice u Stanfordské Univerzity. Tady jsou výsledky jeho výzkumu…
Ve vesnici by žilo:
55 Asiatů, 21 Evropanů, 14 obyvatel ze Západní polokoule, 8 Afričanů
52 žen, 48 mužů
70 “barevných”, 30 bělochů
70 jiného vyznání, 30 křesťanů
89 heterosexuálů, 11 homosexuálů
6 lidí by vlastnilo veškerý světový majetek
6 by bylo z USA
80 by žilo v domě, který by neodpovídal standardu
70 by neumělo číst
50 by trpělo podvýživou
1 by byl na prahu smrti
1 by byla těhotná
1 by měl vysokoškolské vzdělání
1 by vlastnil počítač
Můžete o tom přemýšlet takto:
Žijete-li v pěkném bytě, máte dost jídla a umíte číst, jste členem velmi úzké skupiny.
Máte-li pěkný byt, jídlo, umíte číst a vlastníte počítač, jste členem elity.
Pokud se ráno vzbudíte a jste více zdraví než nemocní, jste šťastnější, než celý milion lidí, který nepřežije tento týden.
Pokud jste nikdy nebyl v bitvě, nezažil osamělost uvěznění, utrpení mučení, nebo sevření hladu, jste na tom lépe než 500 miliónů lidí tohoto světa.
Pokud můžete chodit do církve, aniž byste se museli obávat ponížení, zatčení, mučení nebo smrti, jste šťastnější než miliarda lidí, kteří nemají to štěstí.
Pokud máte jídlo v lednici, oblečení na sobě, střechu nad hlavou a kde spát…, jste bohatší než 75 % lidí na této planetě.
Máte-li peníze v bance, ve své peněžence a střádáte si do kasičky, jste mezi 8 % nejbohatších lidí světa.
Pokud jsou vaši rodiče stále naživu a svoji, jste velmi vzácný případ.
Držíte-li hlavu zpříma s úsměvem na tváři a jste skutečně vděční, jste požehnaní, protože většina lidí má tu možnost, ale nedělá to.
Držíte-li něčí ruku, objímáte-li někoho, nebo se jen dotýkáte jeho ramene, jste požehnaní, protože umíte nabídnout léčivý dotek.
