Adopce dětí na dálku

Darovat adopci
Výběr dětí k adopci

Kliknutím na fotografii se dostanete na seznam dětí z příslušné země, které čekají na svého dárce.

Pokud se nemůžete rozhodnout, které dítě si vybrat, rádi Vám poradíme. Napište nám a my Vám pomůžeme.

6

zemí

1 147

adopcí

23

let

558

podpořených v roce 2020

Výběr dětí k adopci

U jednotlivých zemí, kde probíhá adopce dětí na dálku, je vyznačen stupeň naléhavosti. Ve všech místech však žijí děti s jejich rodinami v těžko představitelné nouzi.
Pro rychlé seznámení s lokalitami klikněte sem.
Můžete se ujmout podpory některého z těchto dětí?
Stačí kliknout na konkrétní zemi a uvidíte seznam dětí, které hledají podporu.

Dálková adopce PLUS®

Proč dálková adopce?

Mnoho dětí v chudých zemích neví, „jak vypadá škola zevnitř“. Jejich rodiny nemají na vzdělání. Děti by byly odsouzeny živořit v bídě.

Poslání

Najít dárce, který s těmito výdaji pomůže. Dárce dítěti umožní vzdělání, další vývoj a lepší vyhlídky do budoucna.
Pokud Vám vyhovuje jen krátkodobá podpora, dálková adopce není to pravé. Můžete nám však přispět na jiné projekty.

Jednu desetinu (což je 10 %) z přijatých darů na podporu dítěte používáme k podpoře křesťanských aktivit a terénních duchovních pracovníků v dané zemi. Toto platí od září 2012, předtím to byla 1/7 (což je 14,29 %).

Dej někomu rybu a nasytíš ho na den. Nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život.
Čínské přísloví

Vzdělání samo o sobě nezaručí, že ho člověk použije k dobrému pro sebe i okolí. V Dálkové adopci PLUS® proto část prostředků slouží k podpoře programů duchovní péče. Jde o terénní službu křesťanských pracovníků, která přináší především duchovní osvětu. Práce těchto lidí má vliv buď přímo na podpořené děti a jejich rodiny nebo na širší okolí. Někteří pracují také jako průkopníci v nových oblastech, kde známost křesťanských pravd chybí a kde doposud nebyly zahájeny další programy pomoci.
Děti (ani jejich rodiče) však nejsou žádným způsobem nuceny opustit své náboženství, pouze jsou seznámeny s křesťanským učením a principy. Rodiče vědí, že podpora přichází od křesťanské organizace. Není na ně vyvíjen tlak, aby kvůli přijetí podpory změnili své náboženství.

Vzhledem k velkému tlaku na křesťany v některých zemích si jiný postup ani nelze představit.

  • vzdělání (školné, knihy, pomůcky do školy, povinnou uniformu, další poplatky)
  • podle situace v konkrétní oblasti:
    • doučování zdarma
    • přístup k počítači, možnost přístupu na internet
    • boty, deštník
    • potraviny pro rodinu
    • denní jídlo
    • lékařskou péči
    • seznámení s křesťanskými hodnotami
    • 4x ročně aktuální zprávu o dítěti (např. fotografie, osobní dopis, souhrnná zpráva koordinátora o vývoji dítěte, vánoční pozdrav od dítěte)
    • překlad do češtiny dárcům, kteří ho potřebují
    • e-mailové „Čerstvé zprávy“ s novinkami z naší činnosti a z programů a aktivit našich partnerů v zahraničí, do kterých je podpora vzdělání dětí zakomponována
    • Výroční zprávy za minulý rok
    • Odečtěte si dary od základu daně za uplynulý kalendářní rok (o své dary naší nadaci můžete do určité výše snížit základ Vaší daně)

Některá Vaše očekávání pravděpodobně nebudou přes všechnu snahu naplněna.

Děti, které najdete na těchto internetových stránkách, dostávají v mnoha případech podporu z našeho rezervního fondu (vždy podle toho, jaké rezervy máme pro konkrétní zemi). Chceme jim umožnit, aby šly do školy v obvyklém věku a nemusely přerušovat docházku pokaždé, když dárce ukončí podporu nebo zanedbává své platby. Pro tyto děti hledáme osobního dárce, abychom mohli rezervním fondem pomoci zase dalším.

Další podrobnosti o Dálkové adopci PLUS® a systému místního školství se dozvíte v oddíle o zemi, kde podpora dětí probíhá, případně v Nejčastěji kladených otázkách.

Dítě může program podpory opustit dříve, než dokončí své studium
I krásná myšlenka může ztroskotat a nikdo za to nemůže. To ale neznamená, že Vaše podpora neměla smysl. Nejčastější důvody k předčasnému odchodu dítěte z programu.

Vybrat dítě k adopci

Adopci dítěte můžete dát někomu též darem.
Zaplaťte dítěti v rozvojové zemi rok vzdělání a Váš blízký člověk dostane certifikát dárcovství a čtyři zprávy o dítěti během následujícího roku.

Komunikace s dítětem

Dopis dítěti je možnost, ne povinnost.

Děti jsou šťastné, když jim dárci píší. Často si dopisy ukládají jako vzácný poklad. Vaše povinnost to však není.

Dopisy dětemZprávy od dítěteAdresy do zahraničí

Co a jak můžete vložit do obálky.

Vložené věci se díky své velikosti vejdou do běžné ploché dopisní obálky velikosti A5 a menší (nikoliv bublinková obálka ani obálka s rozkládacím, rozšířeným dnem) a obálka zůstane plochá a lehká.

Balíčky a dárky dětemJak rozlišit dopis a balíček

Není dovoleno komunikovat s dítětem přímo

bez kontroly naší nebo zahraniční kanceláře – např. e-mailem, přes internetové sociální sítě (Facebook atd.), poštou na soukromou adresu dítěte.

Návštěva dítěte v jeho zemi

Je možné zjistit, zda dítě dostalo Váš dopis?

Ano, když se nás e-mailem zeptáte. Ze zahraničí dostáváme (s relativním zpožděním) seznamy pošty, kterou dárci poslali dětem.

Pravidla

1.

Jen tak dlouho, jak budete chtít

Délku podpory můžete časově omezit. Minimální doba podpory je 1 rok. Pokud nám v přihlášce o plánované délce podpory nesdělíte nic, očekáváme, že budete dítě nebo studenta podporovat, dokud bude potřeba.

2.

Pořádek dělá přátele

Dbejte na pořádek ve svých platbách. I nás totiž tento projekt zavazuje: jakmile jsme ve Vás získali dárce, posíláme podporu do zahraničí bez ohledu na to, zda Vaše platby dostáváme pravidelně.

3.

Dejte nám včas vědět

Chcete-li podporu ukončit, je třeba, abyste se z ní odhlásili nejméně 3 měsíce předem. Ve třech měsících následujících po měsíci, kdy nám to sdělíte, nám prosím posílejte podporu v původní výši.

Více

Jak zažádat

Chcete-li se přihlásit k adopci, přejděte na odstavec Děti k dálkové adopci, kde si můžete vybrat dítě a pokračovat v přihlášce.

Přejít k výběruVýše a délka podpory

Nejčastější otázky

Místní pobočka mezinárodní křesťanské organizace International Needs. Nejsou to čeští pracovníci vyslaní do zahraničí – místní lidé znají nejlépe situaci svého národa. O tom, kdo má na starosti podporu v cílové zemi, se dočtete v podrobném popise dálkové adopce v dané zemi v části „Kdo zajišťuje chod podpory…“.

To se liší v jednotlivých zemích či projektech. Přehled výše podpory najdete v tomto článku.

Ve všech těchto zemích kromě Burkiny Faso (více níže) se děti anglicky učí už na základní škole, často od 1. třídy. Často jsou schopné už ve 3. nebo 4. třídě samy napsat dopis. Pokud tomu tak však není, místní pracovníci jim vždy dopis přeloží do mateřštiny a jejich dopisy pro dárce zase přeloží do angličtiny. Někdy dítě místo dopisu jen nakreslí obrázek anebo za něj dopis napíše místní pracovník.
V zemích, kde je angličtina úředním jazykem (Filipíny a Uganda), bývá výuka angličtiny na lepší úrovni.
Burkina Faso má jako úřední jazyk francouzštinu. Znalost angličtiny je zde všeobecně nízká a i podporované děti se ji učí až ve vyšších třídách.

Chci se dozvědět více

Příběh z Bangladéše:
Cesta ze zoufalé situace

"Když mi bylo pět let, můj otec vážně onemocněl," vypráví Sadia, dívka z Bangladéše. "Moje matka byla zoufalá, protože se nedokázala sama postarat o mě a mé dva sourozence. Pak se však ukázala možnost, abych šla bydlet do dětského domova Savar, a opravdu mě tam přijali. Měli jsme tam jídlo, bydlení a vzdělání, a to vše zadarmo. Všichni zaměstnanci nás s láskou a péčí vychovávali, jak nejlépe mohli. Díky tomu si tam nové děti snadno zvykly. V místní škole nás učitelé moudře učili. V domově jsem vyrostla a dostalo se mi dobré výchovy. Nyní pracuji jako zdravotnice na státní zdravotní klinice a čtvrtým rokem studuji politické vědy. To vše bylo možné jen díky International Needs."

Příběh z Filipín:
Povzbuzení a odpuštění

Kirk Sherwin Mariano vyrostl v Manile na Filipínách v chudinském slumu Labas Bakod. Díky podpoře dárců ze zahraničí získal dobré vzdělání. Když už byl dospělý, jeho rodiče později své další děti opustili. Kirk zůstal sám a staral se o své bratry a sestry, kterým bylo od 5 do 18 let. Navíc se jeho malá sestřička Kristy narodila s rozštěpem patra. Kirk často vzteky a zoufalstvím až plakal. „Byl jsem tak zraněný, naštvaný a zmatený. Jak nám to máma mohla udělat? Jak mě mohla nechat, abych sám zaopatřil její rodinu? Jak jsem mohl být otcem svým bratrům a sestrám?“ Kirkovy tehdejší otázky ještě dnes znějí hlubokou bolestí. Kirka chyby jeho rodičů stále bolí, ale říká, že jim už odpustil. Porozuměl tomu, proč jeho rodiče nedokázali jednat jinak. „Odpuštění se musíme učit,“ říká Kirk. „Učíme se odpouštět krok za krokem, maličkost za maličkostí.“ Kirk a jeho nejstarší sestra Kathy, která je nyní v roli „mámy“, se situaci přizpůsobili, dokonce chodí i na třídní schůzky svých sourozenců. Nejdříve se cítili trapně, ale učitelé jejich situacirozumí . Obyčejný Sherwinův den začíná ve čtyři hodiny ráno. Uvaří snídani a oblékne děti, odveze je do školy a pak jede do práce v kanceláři International Needs. V pět odpoledne vstupuje do své další role předsedy 39 mládežnických organizací ve svém městě. Svou dobrovolnou prací usnadňuje a realizuje růst vedoucích, kteří vedou projekty ke zlepšení situace městské mládeže. Pod jeho vedením pracuje okolo 250 vedoucích mládeží. Sympatický a vtipný Kirk překonal svoje traumatické dětství. Jeho recept? „Jsem křesťan a nadto mne inspirovala moje malá sestra Kristy. Narodila se jako handicapované dítě a já jsem jí chtěl pomoci k vlastnímu zrání osobnosti a k společenskému životu.“

Příběh z Indie:
Priyanka už pomáhá potřebným

Priyanka Milton je vůbec prvním dítětem v programu podpory, které vystudovalo obor bakalář medicíny a chirurgie. Priyanka je nejstarší ze čtyř dětí. Vždy se dobře učila a od mala toužila pomáhat lidem. Jejím mottem je „Bůh pro nás může udělat cokoliv, proč bychom tedy i my nemohli pomoci těm, kdo jsou v nouzi a strádají, jsou to také děti Boží.“ Od února 2019 již pracuje v Misijní nemocnici Buxar v indickém státě Bihár, kde se léčí pacienti s tuberkulózou. Na fotkách ji její maminka a tým organizace International Needs v Dehradunu vyprovází modlitbami před odjezdem do Biháru. Priyanka již díky mnohaleté podpoře svých dárců podporu nepotřebuje, ale ve svém závěrečném dopise prosí, aby dárci pokračovali v podpoře dalších dětí, které také touží jít za svým snem a naplnit jej, a vyznává, že jen díky adopci dětí na dálku se to podařilo jí samotné.

Příběh studenta biblické školy v Indii:
Vede sirotčinec a program dálkové adopce

Když chtěl mladý Prasanna Khaling před mnoha lety studovat biblickou univerzitu v severní Indii, neměl na to dost peněz. Studium mu umožnil český dárce, který ho finančně podporoval. Prasanna byl jedním z prvních studentů podporovaných prostřednictvím naší nadace. V březnu 2016 se i s manželkou Arpanou setkal s naším ředitelem Petrem Horáčkem. Oba manželé se k němu srdečně hlásili (jakožto k „zástupci“ tehdejšího dárce). Prasanna přitom vyprávěl o tom, co pro něj podpora znamenala. A nejen to: podpora v jejich případě přinesla opravdu krásné ovoce v jejich službě! Manželé Khalingovi nyní vedou sirotčinec pro 40 dětí na východě Indie, kde žije početná nepálská menšina, a program dálkové adopce pro zhruba 300 dětí!

Příběh z Nepálu:
Philip Tamang „viděl školu i zevnitř“

Philip Tamang je jedním z prvních dětí podporovaných z ČR. Byl podporovaný od roku 1997 do r. 2009. Když mu bylo 15 let, napsal ve své zprávě: „Jsou tu tisíce a tisíce mladých chlapců a dívek mého věku, kteří jsou ochuzeni o vzdělání. Většina dětí, které žijí ve vesnických oblastech, ještě nikdy ve svém životě neviděla školu zevnitř. Moji přátelé z vesnice nemají vzdělání kvůli své chudobě. Celé dny se starají o své sourozence a domácí zvířata.“ S podporou dárce z ČR vystudoval střední školu a pak pokračoval ve vysokoškolském studiu informačních technologií.

Příběh z ČR:
Každý je výjimečný

„Když jsme měli v jedné třídě besedu o zdravém sebevědomí, byl tam kluk, který byl celým třídním kolektivem zcela ‚vytlačen‘ na okraj. Všichni seděli vedle sebe, jediný on seděl tak, že mezi ním a spolužákem bylo 8 židlí volných, byl to smutný pohled. Hledal jsem v sobě, co mohu udělat během besedy, abych ho mohl v jeho životě pozdvihnout a povzbudit. V jedné části měli žáci napsat tři věci, ve kterých jsou fakt jedinečně obdarováni, co jim jde. Tento kluk nic nepsal. Šel jsem za ním a snažil jsem se s ním začít bavit o tématu. Při otázce, co dělá, co umí, jen odpovídal: ‚To je na nic,‘ ‚Nic nedělám, neumím.‘ Bylo to těžké. Byl ve svém nitru úplně zničený, ‚znehodnocený‘. Ptal jsem se ho znovu, že určitě něco umí. A najednou řekl, že umí pájet, letovat spoje a že se věnuje elektronice a zvukovým bednám. Říkal jsem mu, že asi nikdo ve třídě – a ani já – neumí to, co on! V tu chvíli se poprvé zasmál a začal psát tyto věci na svůj papír. Kolik mladých lidí žije uvnitř sebe s nulovým sebevědomím a čekají, až je někdo ocení? Byl jsem tak vděčný Bohu za takovou maličkost, která však – věřím – pro toho kluka znamenala strašně moc.“

Děti v roušce sedí v lavicích ve třídě. Příběh z Ugandy:
Z dobrého studenta je skvělý učitel

Bill měl na základní škole vynikající výsledky. Přesto mu hrozilo, že střední školu nebude moci studovat. Vypráví: "Pocházím z polygamní rodiny. Vyrůstal jsem se svým otcem a nevlastní matkou. Když otec přišel o práci, mé sny se rozplynuly. Nemohl jsem nastoupit na střední školu, ačkoliv jsem v závěrečných zkouškách základní školy dosáhl vynikajících výsledků. Celé pololetí jsem nechodil do školy, protože jsme nemohli zaplatit školní poplatky. Pak jsme se však dozvěděli o International Needs a krátce na to jsem získal dárce ze zahraničí. Díky němu jsem se mohl do studia vrátit a dosáhl jsem dokonce bakalářského titulu v oboru vzdělávání. Můj život se také změnil tím, že jsem se dozvěděl o Ježíši Kristu. Nyní pracuji jako vedoucí učitel v Buikwe. Učím a jsem zkušebním komisařem předmětu „Křesťanské vzdělávání“. Také káži a píši knihy. Jsem vděčný Bohu za veškerou práci, kterou dělá International Needs v Ugandě, a za štědrou podporu mého dárce. Nezměnili jste pouze můj život, ale také život lidí, které budu moci ovlivnit."

Příběh z Burkiny Faso:
Díky organizaci International Needs studovala, teď v IN pracuje

Tato dívka s překrásnými vlasy pochází z velmi chudých poměrů. Do Školy Dobré zprávy přišla v roce 2013, kdy jí bylo 17 let. S podporou IN vystudovala střední školu a její dárci z Velké Británie podpořili i její touhu vystudovat tříletou školu pro zdravotní sestry. Od roku 2019 Mariam pracuje jako zdravotní sestra ve městě Bobo-Dioulasso ve zdravotním středisku provozovaném organizací International Needs.

Příběh z Jižního Súdánu:
Slepý sirotek Angelo složil báseň o míru

Angelo Peter se narodil slepý. O rodiče přišel v bojích v roce 2013, kdy mu bylo devět let. Jeho příbuzní ho považovali za přítěž a zanechali ho na ulici jeho osudu. Lidé z církve se ho ale ujali, dostal se do sirotčince v Toritu a začal chodit do školy. Nyní je v šesté třídě a ovládá již Braillovo písmo. Angelo složil báseň o míru, která svým prostým textem vyjadřuje stále nenaplněnou touhu místních lidí po pokoji. Jeho „Píseň míru“ si můžete přečíst zde

S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.