Jižní Súdán

Staňte se přítelem sirotků
Děti z chudé rodiny

Východoafrická země, která je zdevastovaná mnohými boji a kterou chtěl arabský sever násilně islamizovat.

Patří mezi 10 nejchudších států světa.

Jen 34 % obyvatel umí číst a psát.

Ke křesťanství se hlásí 60 % obyvatel.

Více…

644 329

km2

10,5 mil.

obyvatel

34 %

gramotných

Výběr dětí k adopci

Milí budoucí podporovatelé jihosúdánských dětí,

litujeme, ale v současné době Vás ještě nemůžeme pozvat k „adopci“ konkrétních dětí kvůli pandemii koronaviru.
Počítáme však s otevřením projektu Dálková adopce PLUS®, jakmile to bude možné.

Už od jara 2019 připravujeme v Jižním Súdánu projekt adopce dětí na dálku (více o tom najdete níže). Chtěli jsme ho otevřít dárcům v létě 2020. Kvůli karanténě jej však nyní nemůžeme zahájit: školy jsou nyní zavřeny a země je ochromena. To přineslo vážné ohrožení pro ty, kdo trpěli nouzí a hladem již předtím. Stále jsme s našimi jihosúdánskými partnery v kontaktu.

Proto tamním sirotkům i nadále posíláme podporu, která odpovídá obvyklé výši podpory v Dálkové adopce PLUS®. Na této podpoře se můžete podílet i Vy. Budeme vděčni, když nám s tím pomůžete. Měsíčně potřebujeme získat 27 000 Kč.
Prosím, přispějte na pomoc sirotkům v Jižním Súdánu dary dle Vašich možností. Více zde.

Víme, že naši partneři v Jižním Súdánu využijí tyto prostředky ve prospěch dětí a jejich rodin, a to především praktickou pomocí.

Dálková adopce PLUS®

V roce 2019 jsme zahájili pilotní roční podporu vzdělání dětí v Jihosúdánské republice, těžce zpustošené občanskou válkou. Cílem bylo ověřit, zda i zde můžeme pomáhat dětem v programu Dálková adopce PLUS®.

Ke spolupráci v tomto nejmladším státu světa, kde převažuje křesťanství, nás přizval respektovaný Spolek pro Jižní Súdán (SJS). Jemu děkujeme za poskytnutí materiálů pro tuto stránku. Za pomoc s texty na této a souvisejících stránkách i za poradenství ohledně místních reálií děkujeme Ing. Rostislavu Staňkovi, M.A.

Během pilotního roku jsme zde začali podporovat 28 sirotků ve studiu; z toho z darů od SJS 20 dětí a z našich rezerv 8 dětí. Nazpět dostáváme zprávy dětí dle našich obvyklých standardů. Sirotci byli ze sirotčince Grace Community (česky: Komunita milosti) ve městě Torit. Předškolní a školní vzdělávání získávali přímo ve škole sirotčince.

Počátky spolupráce nebyly snadné, ale postupně se nám zdařilo nejvážnější překážky (např. v Jižním Súdánu téměř nefunguje internetové připojení) překonat. Velmi si přejeme pomáhat lidem této velice zkoušené země, kde hlad je častou zkušeností.

Zahraničním partnerem pro tuto službu je nevládní nezisková organizace „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ (Association of Christian Fellowship for Eastern Equatoria of Eastern Equatoria, ACFEE), kterou vede emeritní arcibiskup Bernard Oringa Balmoi.

Ten odpovídá za průběh projektu. Bratr Bernard je zárukou dodržování smluv a kontroly účelného vynakládání prostředků (doporučil ho Spolek pro Jižní Súdán, který měl možnost opakovaně si ověřit jeho spolehlivost).

Ve vesnici Obama vede bratr Bernard malý sirotčinec a sirotkům i chudým dětem z okolí umožňuje vzdělání v místní základní škole. Děti jsou do programu vybírány bez rozdílu vyznání.

Pandemie koronaviru pozastavila přípravu projektu programu Dálková adopce PLUS® v Jižním Súdánu. Zároveň prudce zhoršila nouzi v této zemi. Nezastavila však úsilí jihosúdánských kolegů ve zmírnění bídy a zaostalosti.

Proto jsme ani my nezastavili svou podporu. I nadále zasíláme sirotkům do Jižního Súdánu částku, která odpovídá obvyklé výši podpory vzdělání pro tyto děti, a to na bankovní účet v ugandském pohraničním městečku, kam se přejde pěšky z jihosúdánského města Nimule.

Prosím, připojte se a přispějte na pomoc sirotkům v Jižním Súdánu dary dle Vašich možností. Více zde.

Novinky a příběhy

Kde žijí podporované děti z Jižního Sudánu

Děti bez rodičů nyní žijí v sirotčinci ve vesnici Obama.

Ta je vzdálená asi 10 km od Amee, kde „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ koupila parcelu na strategickém místě při jediné asfaltové silnici v celé zemi mezi hlavním městem Jubou a Nimule. V plánu je postupně v Amee vybudovat celý areál holistické (celostní) misie pro biblickou školu, sirotčinec, základní školu, zdravotní středisko a zemědělskou farmu pro potravinovou soběstačnost.

Sirotčinec v Obamě tvoří zapůjčená budova o dvanácti místnostech. Dvůr se využívá ke křesťanským bohoslužbám pod širým nebem. Sirotčinec v Obamě je pro sirotky dočasným domovem. Budou v něm pobývat do doby, než bude hotový nový sirotčinec ve středisku celostní misie v Amee. Během nouzového stavu kvůli pandemii jsou někteří sirotci v rodině bratra Bernarda, další u důvěryhodných náhradních rodin.

Předškolní a školní vzdělávání získávají sirotci v místní škole v Obamě.

Děti, které mají specifické zdravotní omezení, jako je slepota nebo žloutenka, žijí v Anglikánské základní škole v severougandském městě Gulu. Jsou zde pod odbornou péčí lékařů z nemocnice Lacor Referal Hospital.

Středoškoláci navštěvují buď státní školy ve městech Torit, Nimule nebo Magwi, nebo studují na církevních středních školách v Ugandě ve městě Gulu, či učňovské obory v ugandském městě Lira.

Vysokoškolští studenti navštěvují univerzity podle předmětu studia, např. v jihosúdánském hl. městě Džuba, nebo v Ugandě ve městě Mukono na břehu Viktoriina jezera.

Mapa, kde žijí podporované děti z Jižního Súdánu

O Jižním Sudánu

Všeobecně

Jižní Súdán (anglicky Republic of South Sudan, oficiálně Jihosúdánská republika) je nejmladším státem světa. Vznikl v roce 2011 a sestává z deseti států.

Země se potýká s následky dlouhé občanské války a krvavých etnických konfliktů. Je plná vdov a sirotků bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení. Většina obyvatel nemá přístup k elektřině ani základním možnostem hygieny. Starší generace téměř neexistuje.

Žije zde asi 60 různých etnik. Kmeny mají své vlastní jazyky (těch je kolem 200) a vzájemně se nedorozumí, proto je úředním jazykem angličtina.

Infrastruktura a ekonomika spolu se školstvím jsou ve velmi špatném stavu. Téměř čtyři pětiny obyvatel se živí drobným pěstováním plodin pro obživu nebo pasou krávy či kozy a ovce. Země je stále ekonomicky závislá na svém severním sousedu Súdánu. Pokud jde o zdravotnictví, na 40 000 obyvatel je tu 1 lékař.

Číst a psát umí jen něco přes čtvrtinu obyvatelstva. Střední generace s výrazným úbytkem mužů je bez vzdělání. Většinu života prožili v buši na útěku nebo v boji.

      S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.

Z historie

Jižní Súdán vstoupil do 20. století pod anglo-egyptskou správou. Britové spravovali toto území odděleně od dnešní Republiky Súdán (anglicky Republic of the Sudan).

Během jednání o nezávislosti v roce 1956 byl však Jižní Súdán přičleněn ke svému muslimskému severnímu sousedu Súdánu.

Neochota takto vzniklé súdánské republiky (kde vládl arabský sever) zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti vyústila v první občanskou válku. Ta trvala až do roku 1972, kdy byla uznána jihosúdánská autonomní vláda.

O 11 let později bylo ale autonomní postavení zrušeno a vypukla nová občanská válka, která zuřila až do roku 2005.

V roce 2011 se obyvatelé jihosúdánského území téměř sto procenty hlasů vyjádřili pro odtržení od Súdánu a byla vyhlášena samostatnost. Tak vznikla nová Jihosúdánská republika (Jižní Súdán).

Již o 2 roky později však v zemi vzplál politický konflikt a přerostl v další občanskou válku hlavně mezi etniky Dinků a Nuerů, reprezentovanými hlavními rivaly, presidentem Salva Kiirem (Dinka) a vicepresidentem Riekem Macharem (Nuer). Pět let trvající střety připravily o život téměř půl milionu lidí a z více než 4 milionů obyvatel se stali uprchlíci. Na počátku roku 2017 zemi zasáhl hladomor. Po uzavření příměří v roce 2018 pozval papež František oba jihosúdánské politiky do Vatikánu, poklekl, aby jim políbil nohy a prosil je o zachování míru v jejich zemi.

Náboženství

V Jižním Súdánu se více než 60 % obyvatel hlásí ke křesťanství, 33 % je tradičních animistů a 6 % obyvatel vyznává islám.

Školství

Před vyhlášením nezávislosti Súdánu spočívala výuka obyvatelstva především na snahách křesťanských misionářů, protože britská nadvláda zde vzdělávací instituce nebudovala.

Po neúspěšném pokusu arabizovat jihosúdánské školství nechala súdánská vláda školy na jihu v roce 1962 zavřít.

Vzdělávání mladé generace se ujali místní sami. Společně s mnoho desetiletí probíhajícím ozbrojeným bojem tak mělo jen málo Jihosúdánců příležitost získat vzdělání.

V důsledku toho bylo v roce 2018 pouze 34 % populace starší 15 let gramotné (40 % mužů a jen 28 % žen).

Dodnes také chybí dostatek budov i kvalifikovaných učitelů.

Žádná ze státních škol není zdarma. Vzdělání je všude zpoplatněné: platí se školné, uniformy, poplatky za učebnice a za závěrečné zkoušky.

Školní docházka je povinná, ale stát nemá kapacitu dohlížet na její dodržování. Až polovina jihosúdánských dětí do školy nechodí.

Školní systém

  • školka
  • základní škola – 1. až 8. třída
  • středoškolský stupeň – 4 roky
  • vysoká škola – obvykle 4 roky (v zemi jsou zatím pouze tři vysoké školy: univerzita v hlavním městě Džuba, Univerzita Bahr el-Ghazal ve Wau a Univerzita Horního Nilu v Malakálu; podporovaní vysokoškolští studenti studují v sousední Ugandě)

Předškolní výchova:
Ve školce mohou děti strávit 3 roky. Předškolní vzdělávání je povinným programem podléhajícím národnímu kurikulu pod Ministerstvem školství.

Školní rok:
Běžně začíná v únoru, po konci prvního trimestru jsou prázdniny na konci dubna. Na začátku května začíná 2. trimestr, který trvá do konce července.
Třetí semestr začíná v srpnu a trvá do prosince, kdy je konec akademického roku.
To se oblast od oblasti liší.
V některých oblastech nemají děti dovoleno chodit do školy během období plašení ptáků z polí (květen až červenec) a během žní (červenec, srpen a prosinec).
Školní rok je tedy navržen tak, aby odpovídal těmto zažitým podmínkám.
Univerzitní vzdělávání má svůj jiný kalendář.

Výuka angličtiny

Jazykem pro výuku je již od školky angličtina, ale na nižších stupních se používají i místní jazyky, protože většina učitelů byla sama vyučována v arabštině.

 

Úřední jazyk: angličtina

Další oficiálně užívané jazyky: arabština a domorodé jazyky kmene Dinků, Nuerů, Bari, Zande a Shilluk