Jižní Sudán

Staňte se přítelem sirotků
Děti z chudé rodiny

Východoafrická země, která je zdevastovaná mnohými boji a kterou chtěl arabský sever násilně islamizovat.

Patří mezi 10 nejchudších států světa.

Jen 34 % obyvatel umí číst a psát.

Ke křesťanství se hlásí 60 % obyvatel.

Více…

644 329

km2

10,5 mil.

obyvatel

34 %

gramotných

Výběr dětí k adopci

Milí budoucí podporovatelé jihosúdánských dětí,

litujeme, ale v současné době Vás ještě nemůžeme pozvat k „adopci“ konkrétních dětí kvůli pandemii koronaviru.
Počítáme však s otevřením projektu Dálková adopce PLUS®, jakmile to bude možné.

Už od jara 2019 připravujeme v Jižním Súdánu projekt adopce dětí na dálku (více o tom najdete níže). Chtěli jsme ho otevřít dárcům v létě 2020. Kvůli karanténě jej však nyní nemůžeme zahájit: školy jsou nyní zavřeny a země je ochromena. To přineslo vážné ohrožení pro ty, kdo trpěli nouzí a hladem již předtím. Stále jsme s našimi jihosúdánskými partnery v kontaktu.

Proto tamním sirotkům i nadále posíláme podporu, která odpovídá obvyklé výši podpory v Dálkové adopce PLUS®. Na této podpoře se můžete podílet i Vy. Budeme vděčni, když nám s tím pomůžete. Měsíčně potřebujeme získat 27 000 Kč.
Prosím, přispějte na pomoc sirotkům v Jižním Súdánu dary dle Vašich možností. Více zde.

Víme, že naši partneři v Jižním Súdánu využijí tyto prostředky ve prospěch dětí a jejich rodin, a to především praktickou pomocí.

Dálková adopce PLUS®

V roce 2019 jsme zahájili pilotní roční podporu vzdělání dětí v Jihosúdánské republice, těžce zpustošené občanskou válkou. Cílem bylo ověřit, zda i zde můžeme pomáhat dětem v programu Dálková adopce PLUS®.

Ke spolupráci v tomto nejmladším státu světa, kde převažuje křesťanství, nás přizval respektovaný Spolek pro Jižní Súdán (SJS). Jemu děkujeme za poskytnutí materiálů pro tuto stránku. Za pomoc s texty na této a souvisejících stránkách i za poradenství ohledně místních reálií děkujeme Ing. Rostislavu Staňkovi, M.A.

Během pilotního roku jsme zde začali podporovat 28 sirotků ve studiu; z toho darů od SJS 20 dětí a z našich rezerv 8 dětí. Nazpět dostáváme zprávy dětí dle našich obvyklých standardů.

Počátky spolupráce nebyly snadné, ale postupně se nám zdařilo nejvážnější překážky (např. v Jižním Súdánu téměř nefunguje internetové připojení) překonat. Velmi si přejeme pomáhat lidem této velice zkoušené země, kde hlad je častou zkušeností.

Zahraničním partnerem pro tuto službu je Episkopální církev Súdánu (ECS) v Toritu.

Za průběh projektu odpovídá arcibiskup Bernard Oringa Balmoi. Arcibiskup je zárukou dodržování smluv a kontroly účelného vynakládání prostředků (doporučil ho Spolek pro Jižní Súdán, který měl možnost opakovaně si ověřit jeho spolehlivost).

V areálu církve je malý sirotčinec a základní škola pro sirotky a chudé děti z okolí. Děti jsou do programu vybírány bez rozdílu vyznání.

Pandemie koronaviru pozastavila přípravu projektu programu Dálková adopce PLUS® v Jižním Súdánu. Zároveň prudce zhoršila nouzi v této zemi. Nezastavila však úsilí jihosúdánských kolegů ve zmírnění bídy a zaostalosti.

Proto jsme ani my nezastavili svou podporu. I nadále zasíláme sirotkům do Jižního Súdánu podporu, která odpovídá obvyklé výši podpory pro tyto děti, a to na bankovní účet v ugandském pohraničním městečku, kam se přejde pěšky z jihosúdánského města Nimule.

 

Prosím, připojte se a přispějte na pomoc sirotkům v Jižním Súdánu dary dle Vašich možností. Více zde.

Novinky a příběhy

Kde žijí podporované děti z Jižního Sudánu

Děti bez rodičů žijící v sirotčinci Grace Community (česky: Komunita milosti) ve městě Torit získávají předškolní a školní vzdělávání přímo ve škole sirotčince, kterou spravuje Episkopální církev. Sirotčinec zahrnuje jeden domek pro chlapce a jeden domek pro dívky. Do každého domku se vejde max. 20 dětí. Obvyklý počet ubytovaných sirotků je kolem 28. Sirotčinec je schopen přijmout další dítě tehdy, když se pro něj najde finanční podpora. Mnohé děti čekají na ulici, až se v sirotčinci uvolní místo. Několik jich žije v domě biskupa Bernarda, kde o ně pečuje jeho manželka „Mama Suzy“.

Škola je přístupná i dětem z rodin z okolí.

Děti, které mají specifické zdravotní omezení, jako je slepota nebo žloutenka, žijí v Anglikánské základní škole v severougandském městě Gulu. Jsou zde pod lékařskou péčí lékařů z nemocnice Lacor Referal Hospital.

Středoškoláci navštěvují buď státní školy ve městech Torit, Nimule nebo Magwi, nebo studují na církevních středních školách v Ugandě ve městě Gulu, či učňovské obory v ugandském městě Lira.

Vysokoškolští studenti navštěvují univerzity podle předmětu studia, např. v jihosúdánském hl. městě Džuba, nebo v Ugandě ve městě Mukono na břehu Viktoriina jezera.

Příběh z Jižního Súdánu:
Slepý sirotek Angelo složil báseň o míru

Angelo Peter se narodil slepý. O rodiče přišel v bojích v roce 2013, kdy mu bylo devět let. Jeho příbuzní ho považovali za přítěž a zanechali ho na ulici jeho osudu. Lidé z církve se ho ale ujali, dostal se do sirotčince v Toritu a začal chodit do školy. Nyní je v šesté třídě a ovládá již Braillovo písmo. Angelo složil báseň o míru, která svým prostým textem vyjadřuje stále nenaplněnou touhu místních lidí po pokoji. Jeho „Píseň míru“ si můžete přečíst zde

S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.

Příběh z Jižního Súdánu:
Slepý sirotek Angelo složil báseň o míru

Angelo Peter se narodil slepý. O rodiče přišel v bojích v roce 2013, kdy mu bylo devět let. Jeho příbuzní ho považovali za přítěž a zanechali ho na ulici jeho osudu. Lidé z církve se ho ale ujali, dostal se do sirotčince v Toritu a začal chodit do školy. Nyní je v šesté třídě a ovládá již Braillovo písmo. Angelo složil báseň o míru, která svým prostým textem vyjadřuje stále nenaplněnou touhu místních lidí po pokoji. Jeho „Píseň míru“ si můžete přečíst zde

S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.

Slide

O Jižním Sudánu

Všeobecně

Jižní Súdán (anglicky Republic of South Sudan, oficiálně Jihosúdánská republika) je nejmladším státem světa. Vznikl v roce 2011 a sestává z deseti států.

Země se potýká s následky dlouhé občanské války a krvavých etnických konfliktů. Je plná vdov a sirotků bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení. Většina obyvatel nemá přístup k elektřině ani základním možnostem hygieny. Starší generace téměř neexistuje.

Žije zde asi 60 různých etnik. Kmeny mají své vlastní jazyky (těch je kolem 200) a vzájemně se nedorozumí, proto je úředním jazykem angličtina.

Infrastruktura a ekonomika spolu se školstvím jsou ve velmi špatném stavu. Téměř čtyři pětiny obyvatel se živí drobným pěstováním plodin pro obživu nebo pasou krávy či kozy a ovce. Země je stále ekonomicky závislá na svém severním sousedu Súdánu.

Číst a psát umí jen něco přes čtvrtinu obyvatelstva. Střední generace s výrazným úbytkem mužů je bez vzdělání. Většinu života prožili v buši na útěku nebo v boji.

      S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.

Z historie

Jižní Súdán vstoupil do 20. století pod anglo-egyptskou správou. Britové spravovali toto území odděleně od dnešní Republiky Súdán (anglicky Republic of the Sudan).

Během jednání o nezávislosti v roce 1956 byl však Jižní Súdán přičleněn ke svému muslimskému severnímu sousedu Súdánu.

Neochota takto vzniklé súdánské republiky (kde vládl arabský sever) zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti vyústila v první občanskou válku. Ta trvala až do roku 1972, kdy byla uznána jihosúdánská autonomní vláda.

O 11 let později bylo ale autonomní postavení zrušeno a vypukla nová občanská válka, která zuřila až do roku 2005.

V roce 2011 se obyvatelé jihosúdánského území téměř sto procenty hlasů vyjádřili pro odtržení od Súdánu a byla vyhlášena samostatnost. Tak vznikla nová Jihosúdánská republika (Jižní Súdán).

Již o 2 roky později však v zemi vzplál politický konflikt a přerostl v další občanskou válku hlavně mezi etniky Dinků a Nuerů, reprezentovanými hlavními rivaly, presidentem Salva Kiirem (Dinka) a vicepresidentem Riekem Macharem (Nuer). Pět let trvající střety připravily o život téměř půl milionu lidí a z více než 4 milionů obyvatel se stali uprchlíci. Na počátku roku 2017 zemi zasáhl hladomor. Po uzavření příměří v roce 2018 pozval papež František oba jihosúdánské politiky do Vatikánu, poklekl, aby jim políbil nohy a prosil je o zachování míru v jejich zemi.

Náboženství

V Jižním Súdánu se více než 60 % obyvatel hlásí ke křesťanství, 33 % je tradičních animistů a 6 % obyvatel vyznává islám.

Školství

Před vyhlášením nezávislosti Súdánu spočívala výuka obyvatelstva především na snahách křesťanských misionářů, protože britská nadvláda zde vzdělávací instituce nebudovala.

Po neúspěšném pokusu arabizovat jihosúdánské školství nechala súdánská vláda školy na jihu v roce 1962 zavřít.

Vzdělávání mladé generace se ujali místní sami. Společně s mnoho desetiletí probíhajícím ozbrojeným bojem tak mělo jen málo Jihosúdánců příležitost získat vzdělání.

V důsledku toho bylo v roce 2018 pouze 34 % populace starší 15 let gramotné (40 % mužů a jen 28 % žen).

Dodnes také chybí dostatek budov i kvalifikovaných učitelů.

Žádná ze státních škol není zdarma. Vzdělání je všude zpoplatněné: platí se školné, uniformy, poplatky za učebnice a za závěrečné zkoušky.

Školní docházka je povinná, ale stát nemá kapacitu dohlížet na její dodržování. Až polovina jihosúdánských dětí do školy nechodí.

Školní systém

  • školka
  • základní škola – 1. až 8. třída
  • středoškolský stupeň – 4 roky
  • vysoká škola – obvykle 4 roky (v zemi jsou zatím pouze tři vysoké školy: univerzita v hlavním městě Džuba, Univerzita Bahr el-Ghazal ve Wau a Univerzita Horního Nilu v Malakálu; podporovaní vysokoškolští studenti studují v sousední Ugandě)

Výuka angličtiny

Jazykem pro výuku je již od školky angličtina, ale na nižších stupních se používají i místní jazyky, protože většina učitelů byla sama vyučována v arabštině.

 

Úřední jazyk: angličtina

Další oficiálně užívané jazyky: arabština a domorodé jazyky kmene Dinků, Nuerů, Bari, Zande a Shilluk