Jižní Súdán

Staňte se přítelem sirotků
Sirotci k adopci

Východoafrická země, která je zdevastovaná mnohými boji a kterou chtěl arabský sever násilně islamizovat.

Patří mezi 10 nejchudších států světa.

Jen 34 % obyvatel umí číst a psát.

Ke křesťanství se hlásí 60 % obyvatel.

Více…

644 329

km2

10,5 mil.

obyvatel

34 %

gramotných

Výběr dětí k adopci

Jižní Súdán patří mezi 10 nejchudších zemí světa. Můžete s námi podpořit děti, které jsou částečnými či úplnými sirotky. Sirotků se sice někdo z příbuzenstva, vesnice nebo církve ujme, ale na vzdělání nemají prostředky. Všechny tyto děti žijí na pokraji naprosté nouze, o jejich životě je těžké i jen číst. Smrt je v této zemi vždy nablízku a mír je zatím nesplněný sen.

Děti dostanou ve škole kromě vzdělání a potřebných školních pomůcek také najíst. Oběd ve škole je pro většinu z nich jediným pořádným jídlem za den. Pro děti studující ve vzdálených školách je zajištěné také ubytování.

K adopci jsou vybírány jak děti žijící v Jižním Súdánu, tak jihosúdánské děti v uprchlických táborech v Ugandě. Bez vzdělání jsou tito sirotci bez budoucnosti, ale Vaše podpora může jejich život změnit.

Pokud se ujmete podpory některého z jihosúdánských sirotků, prosíme Vás o velkou shovívavost. Bezpečnostní situace v zemi je nestabilní, infrastruktura žádná či jen velmi chatrná. Získávání zpráv od podpořených dětí se může náhle ztížit či být na nějaký čas nemožné. Může se zde také častěji stávat, že některé z dětí nebude již možné z nejrůznějších důvodů nadále podporovat. Děkujeme Vám, pokud se i přes tyto těžkosti rozhodnete podpořit některé z dětí z Jižního Súdánu.

Abychom ve změněné ekonomické situaci dostáli i nadále našim závazkům v podpoře dětí, zvýšili jsme v prosinci 2022 mírně částky podpory dětí pro nové dárce. Děkujeme za pochopení i Vaši štědrost.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Brian Eddy Ogenorwot

Brian Eddy Ogenorwot

Narodil se 1. srpna 2013.
Brian Eddy má dva mladší sourozence. Jejich otec již zemřel. Žijí s matkou v domku s  doškovou střechou ve vesnici Magwi v Jižním Súdánu.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Emmanuel Rwot Omiya

Emmanuel Rwot Omiya

Narodil se 1. května 2009.
Emmanuel je nejstarší ze čtyř sourozenců. Jejich otec již zemřel. Žijí s matkou v domku s doškovou střechou ve vesnici Jokoki v Jižním Súdánu.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Innocent Martin Anzo

Innocent Martin Anzo

Narodil se 17. července 2011.
Innocent je druhý nejmladší ze čtyř sourozenců. Žijí pouze s  matkou v domku s doškovou střechou v malé vesnici v Jižním Súdánu. Otec zemřel.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Joshua Lokwe

Joshua Lokwe

Narodil se 27. září 2008.
Joshua je nejstarší ze tří sourozenců. Žijí s matkou v domku z cihel a suché trávy v uprchlickém táboře v Ugandě, kam odešli z Jižního Súdánu. Otec zemřel.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Norbert Mao Amaca

Norbert Mao Amaca

Narodil se 1. ledna 2006.
Norbert je prostřední ze tří sourozenců. Žijí s matkou v domku ze suché trávy v uprchlickém táboře v Ugandě, kam odešli z Jižního Súdánu. Otec zemřel.

Dálková adopce sirotků z Jižního Súdánu: Phillip Kenyi Jansuk

Phillip Kenyi Jansuk

Narodil se 5. ledna 2004.
Phillip je nejstarší ze čtyř sourozenců. Žijí s matkou v domku z cihel a suché trávy v uprchlickém táboře v Ugandě, kam odešli z Jižního Súdánu. Otec zemřel.

Dálková adopce PLUS®

Koho a proč podporujeme

Jižní Súdán je jedno z nejchudších a nejzaostalejších míst světa. Leží ve středu Afriky.

Žáčci ve třídě vesnické základní školy v Jižním Súdánu.Téměř polovinu (42 %) obyvatelstva tvoří děti ve věku do 14 let.

Naprostá většina dětí, které zde můžete podpořit, už nemá rodiče, nebo jen jednoho. Ztratily je ve válce, vlivem strádání či při jednom z mnoha násilných přepadení, kterých se v Jižním Súdánu dopouštějí ozbrojené skupiny. Některým dětem zůstala babička nebo jiný příbuzný, který sám přežívá ze dne na den a nemá prostředky, jak zajistit dětem potřebné vzdělání. Nesmírná chudoba, všudypřítomný hlad a nestabilita této těžce zkoušené a válkou zpustošené země volají po naší pomoci.

Podporujeme sirotky, o které u vesnic Obama a Amee v jižní části Jižního Súdánu pečuje nezisková organizace „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“. Sirotkům i chudým dětem z okolí umožňuje vzdělání v místní základní škole i na jiných školách a poskytuje jim další praktickou pomoc. Asociace pomáhá také jihosúdánským sirotkům v uprchlických táborech v severní Ugandě, kde kvůli násilí a strádání v jejich zemi žije téměř 1 milion jihosúdánských uprchlíků. [1] Rodiny v táborech přežívají na hranici naplnění základních potřeb, bez budoucnosti pro své děti. Asociace podporuje vzdělání těchto dětí v ugandských školách v okolních vesnicích a městech.

Říká se, že 80 % charitativních organizací raději nepracuje ve 20 % nejvíce postižených zemích světa. Jižní Súdán bezpochyby patří k takovým místům, kde je nouze více než skutečná. Patří mezi 10 nejchudších zemí světa (3/4 obyvatel žijí pod hranicí chudoby) a rovněž mezi 3 státy s nejnižší gramotností na světě (jen 34 % obyvatel umí číst a psát).

Ke spolupráci v tomto nejmladším státu světa, kde převažuje křesťanství, nás přizval respektovaný český Spolek pro Jižní Súdán. Jemu děkujeme za poskytnutí materiálů pro tuto stránku. Za pomoc s texty na této a souvisejících stránkách i za poradenství ohledně místních reálií děkujeme Ing. Rostislavu Staňkovi, M.A.

Sirotci k adopci

Proč poskytujeme dětem vzdělání 

V Jižním Súdánu zuřila od roku 2013 již druhá občanská válka, během které běžný život téměř nefungoval. Nyní je od roku 2018 příměří. Pokoj v zemi je však velmi křehký.
Jihosúdánské vysvědčení chlapce ze 4. třídy.Stát vynakládá velké prostředky na zajištění vlastní bezpečnosti. Školní budovy a kvalitní učitelé jsou velmi nedostatkovým zbožím.
Obyvatelé se z 80 % věnují pěstování plodin a chování dobytka pro domácí spotřebu. Rodiče, pokud žijí, jsou většinou sami negramotní.
Obyvatelstvo se skládá z asi 60 kmenů, které mluví odlišnými jazyky. Je zde tedy velká nutnost naučit se angličtinu, která je zároveň úředním jazykem.

Dětem nemá kdo předat znalost řemesel, zůstávají bez budoucnosti.
Pro mnoho těchto dětí je Vaše pomoc jedinou příležitostí získat gramotnost. Stejně tak jídlo, které ve škole dostávají, je často jediným jídlem za celý den.

V programu Dálková adopce PLUS® pomáháme dětem, které by kvůli své situaci zůstaly na společenském dně.

Staňte se i Vy součástí řešení jejich veliké nouze; umožněte jim svými dary studium.

Jaké vzdělání je třeba
Každá chvíle, kdy se děti učí, je pro ně vzácností.
Děti chodí dle možností do školky (předškolní výchova až 3 roky).
Už absolvování základní školy jim dává šanci na lepší život, než jaký měli jejich rodiče.
Po úspěšném dokončení základní školy je vždy dobré, aby dítě mohlo absolvovat též střední školu či praktický (učňovský) obor. Ty bývají obvykle čtyřleté. Mohou studovat odborný kurz, např. v oboru krejčovství, kadeřnictví, stavebnictví apod.
Snažíme se umožnit dětem studovat i na vysoké škole, pokud o to mají zájem a jsou pro studium nadané.
Talentované děti mohou za příznivých okolností pokračovat na univerzitě v Jižním Súdánu či v Ugandě.
Podpora na střední a vysoké škole je oproti základnímu vzdělání o něco vyšší. Případné zvýšení podpory při přechodu na střední a vysokou školu projednáváme s každým dárcem individuálně v době, kdy je to aktuální.

V jakých školách se podporované děti učí
Předškolní a základní vzdělání získávají sirotci z vesnice Obama a z okolí v jediné škole v oblasti. Je to „Mateřská a základní škola paní Marie“ (Mother Maria Nursery and Primary School) ve vesnici Obama.

Některé děti se kvůli bezpečnosti musely uchýlit do uprchlických táborů v Ugandě a navštěvují zde školy v okolních vesnicích a městech. Pokud studují ve vzdálenějších městech, mají zajištěné také bydlení.

Středoškoláci mohou navštěvovat také školy ve městech Torit, Nimule nebo Magwi. Nebo mají možnost studovat na církevních středních školách v Ugandě ve městě Gulu, či na učňovských oborech v ugandském městě Lira.

Vysokoškolští studenti navštěvují univerzity podle předmětu studia, např. v jihosúdánském hlavním městě Juba (Džuba), nebo v ugandském městě Mukono u Viktoriina jezera nedaleko hlavního města Kampaly.

V budoucnu chtějí naši jihosúdánští partneři provozovat vlastní základní školu (více zde). Připravují pro to budovu i povolení místních úřadů.

U každého dítěte hledajícího dárce najdete i informaci, do jaké školy a v jakém městě chodí.

Co poskytne Dálková adopce PLUS® dětem
v Jižním Súdánu

  • vzdělání až do vysokoškolské úrovně dle zájmu a nadání dítěte
  • uniformu
  • hlavní denní jídlo, u vzdálených škol plnou stravu i bydlení
  • učebnice a další školní pomůcky
  • v případě potřeby dle možností lékařskou péči
  • je-li třeba, dopravu
  • duchovní podporu

Financování adopce, zajištění a kontrola

Kdo dostává peníze
a) Vaše prostředky dostane naše partnerská organizace „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ (zkráceně: Asociace) a používá je na zajištění všech nutných potřeb vzdělávání dětí. Tyto potřeby se liší dle toho, o jaký typ školy jde a kde se škola nachází.

b) Pro zajištění chodu tohoto programu využívá Asociace 10,6 % z Vaší podpory pro dítě (více v části Nejčastěji kladené otázky, konkrétně otázky „Kolik korun z podpory se dostane k dítěti?“ a „Na co se používá zbytek podpory, který se nedostane k dítěti?“.

c) Část z přijatých darů je určena k duchovní osvětě (k podpoře křesťanských aktivit a terénních duchovních pracovníků) podle základních principů Dálkové adopce PLUS®. Dětí z Jižního Súdánu, podporovaných z ČR, je zatím málo, proto 1/10 podpory střádáme. Až se shromáždí větší částka, budeme moci i zde podporovat křesťanské aktivity, jako tomu je v ostatních zemích.

d) Podporu dárců z České republiky zasíláme dětem do Jižního Súdánu čtvrtletně či pololetně předem, a to na bankovní účet v ugandském pohraničním městečku, kam se přejde pěšky z jihosúdánského města Nimule.

Kdo zajišťuje chod podpory v Jižním Súdánu
Zahraničním partnerem pro tuto službu je nevládní nezisková organizace „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ (Association of Christian Fellowship for Eastern Equatoria of Eastern Equatoria, ACFEE), kterou vede emeritní arcibiskup Bernard Oringa Balmoi – více zde). Spolupracujeme od roku 2019.
Osobou odpovídající za průběh projektu je vedoucí této neziskové organizace, pan Bernard Oringa Balmoi.
Na programu podpory spolupracuje také administrativní pracovník a účetní.

Děkovný dopis jihosúdánského chlapce jeho českým podporovatelům.Jak se kontroluje využití podpory a hospodaření v Jižním Súdánu
Vedoucí „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ a zároveň bývalý arcibiskup pan Bernard Oringa Balmoi je zárukou dodržování smluv a kontroly účelného vynakládání prostředků. Doporučil ho Spolek pro Jižní Súdán, který měl během mnoha let spolupráce možnost opakovaně si ověřit jeho spolehlivost. Více můžete číst zde. Spolek pro Jižní Súdán má také dobrou zkušenost s vysokou důvěryhodností dalších místních pracovníků spojených s „Asociací Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“. Členové a příznivci Spolku pro Jižní Súdán konají – pokud to bezpečnostní a pandemická situace umožní – osobní návštěvy jihosúdánských projektů.

Spolupracovníci Asociace jsou s podpořenými dětmi v kontaktu. Kontrolují využití podpory i to, zda děti chodí do školy. Nesrovnalosti se dříve nebo později projeví a pak je řešíme.
Pokud dojde k tomu, že dítě opustí program podpory, řešíme tuto situaci s dárcem. Jde-li o nevyužitou podporu za poslední období, dárci nabízíme jiné využití daru, případně jeho vrácení.

Z Jižního Súdánu dostáváme pro dárce 4x za rok skeny dopisů či elektronické zprávy o podpořených dětech.

Novinky a příběhy

Kde žijí podporované děti z Jižního Sudánu

Sirotci jsou z federálního státu Eastern Equatoria (Východní Ekvatorie), což je jeden z deseti států Jižního Súdánu. Nachází se asi 100 km jihovýchodně od hlavního města Juba (Džuba) v jižní části země blízko hranice s Ugandou.

Děti, které podporujeme, má na starosti nezisková organizace „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“.

Asociace pečuje o sirotky u vesnic Obama a Amee v jižní části Jižního Súdánu. Ve vesnici Obama je jediná fungující škola v širokém okolí, Mateřská a základní škola matky Marie. V této škole získávají sirotci vzdělání.  Asi 10 km od Obamy je vesnice Amee, kde „Asociace Společenství křesťanů pro Východní Ekvatorii“ koupila parcelu na strategickém místě při jediné asfaltové silnici v celé zemi mezi hlavním městem Jubou a městem Nimule. V plánu je postupně v Amee vybudovat celý areál holistické (celostní) misie pro biblickou školu, sirotčinec, základní školu, zdravotní středisko a zemědělskou farmu pro potravinovou soběstačnost.

Velká část dětí jihosúdánského původu žije kvůli opakující se špatné bezpečnostní situaci v jejich zemi v uprchlických táborech v severní Ugandě. V těchto táborech živoří téměř 1 milion jihosúdánských uprchlíků. V táborech přežívají na hranici naplnění základních potřeb, bez budoucnosti pro své děti. Asociace podporuje vzdělání těchto dětí v ugandských školách v okolních vesnicích a městech.

Dětem studujícím na středních a vysokých školách (tzn. nejčastěji v hlavním městě Juba a v ugandských městech Kampala, Kitgum a Mukono) zajistili naši zahraniční partneři bydlení v místě školy.

Mapa, kde žijí podporované děti z Jižního Súdánu

O Jižním Sudánu

Všeobecně

Jižní Súdán (anglicky Republic of South Sudan, oficiálně Jihosúdánská republika) je nejmladším státem světa. Vznikl v roce 2011 a sestává z deseti států.

Země se potýká s následky dlouhé občanské války a krvavých etnických konfliktů. Je plná vdov a sirotků bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení. Většina obyvatel nemá přístup k elektřině ani základním možnostem hygieny. Starší generace téměř neexistuje.

Žije zde asi 60 různých etnik. Kmeny mají své vlastní jazyky (těch je kolem 200) a vzájemně se nedorozumí, proto je úředním jazykem angličtina.

Infrastruktura a ekonomika spolu se školstvím jsou ve velmi špatném stavu. Téměř čtyři pětiny obyvatel se živí drobným pěstováním plodin pro obživu nebo pasou krávy či kozy a ovce. Země je stále ekonomicky závislá na svém severním sousedu Súdánu. Pokud jde o zdravotnictví, na 40 000 obyvatel je tu 1 lékař.

Číst a psát umí jen něco přes čtvrtinu obyvatelstva. Střední generace s výrazným úbytkem mužů je bez vzdělání. Většinu života prožili v buši na útěku nebo v boji.

      S použitím materiálů Spolku pro Jižní Súdán, použito s laskavým svolením.

Z historie

Jižní Súdán vstoupil do 20. století pod anglo-egyptskou správou. Britové spravovali toto území odděleně od dnešní Republiky Súdán (anglicky Republic of the Sudan).

Během jednání o nezávislosti v roce 1956 byl však Jižní Súdán přičleněn ke svému muslimskému severnímu sousedu Súdánu.

Neochota takto vzniklé súdánské republiky (kde vládl arabský sever) zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti vyústila v první občanskou válku. Ta trvala až do roku 1972, kdy byla uznána jihosúdánská autonomní vláda.

O 11 let později bylo ale autonomní postavení zrušeno a vypukla nová občanská válka, která zuřila až do roku 2005.

V roce 2011 se obyvatelé jihosúdánského území téměř sto procenty hlasů vyjádřili pro odtržení od Súdánu a byla vyhlášena samostatnost. Tak vznikla nová Jihosúdánská republika (Jižní Súdán).

Již o 2 roky později však v zemi vzplál politický konflikt a přerostl v další občanskou válku hlavně mezi etniky Dinků a Nuerů, reprezentovanými hlavními rivaly, presidentem Salva Kiirem (Dinka) a vicepresidentem Riekem Macharem (Nuer). Pět let trvající střety připravily o život téměř půl milionu lidí a z více než 4 milionů obyvatel se stali uprchlíci. Na počátku roku 2017 zemi zasáhl hladomor. Po uzavření příměří v roce 2018 pozval papež František oba jihosúdánské politiky do Vatikánu, poklekl, aby jim políbil nohy a prosil je o zachování míru v jejich zemi.

Náboženství

V Jižním Súdánu se více než 60 % obyvatel hlásí ke křesťanství, 33 % je tradičních animistů a 6 % obyvatel vyznává islám.

Školství

Před vyhlášením nezávislosti Súdánu spočívala výuka obyvatelstva především na snahách křesťanských misionářů, protože britská nadvláda zde vzdělávací instituce nebudovala.

Po neúspěšném pokusu arabizovat jihosúdánské školství nechala súdánská vláda školy na jihu v roce 1962 zavřít.

Vzdělávání mladé generace se ujali místní sami. Společně s mnoho desetiletí probíhajícím ozbrojeným bojem tak mělo jen málo Jihosúdánců příležitost získat vzdělání.

V důsledku toho bylo v roce 2018 pouze 34 % populace starší 15 let gramotné (40 % mužů a jen 28 % žen).

Dodnes také chybí dostatek budov i kvalifikovaných učitelů.

Žádná ze státních škol není zdarma. Vzdělání je všude zpoplatněné: platí se školné, uniformy, poplatky za učebnice a za závěrečné zkoušky.

Školní docházka je povinná, ale stát nemá kapacitu dohlížet na její dodržování. Až polovina jihosúdánských dětí do školy nechodí.

Školní systém

  • školka
  • základní škola – 1. až 8. třída
  • středoškolský stupeň – 4 roky
  • vysoká škola – obvykle 4 roky (v zemi jsou zatím pouze tři vysoké školy: univerzita v hlavním městě Džuba, Univerzita Bahr el-Ghazal ve Wau a Univerzita Horního Nilu v Malakálu; podporovaní vysokoškolští studenti studují v sousední Ugandě)

Předškolní výchova:
Ve školce mohou děti strávit 3 roky. Předškolní vzdělávání je povinným programem podléhajícím národnímu kurikulu pod Ministerstvem školství.

Školní rok:
Běžně začíná v únoru, po konci prvního trimestru jsou prázdniny na konci dubna. Na začátku května začíná 2. trimestr, který trvá do konce července.
Třetí semestr začíná v srpnu a trvá do prosince, kdy je konec akademického roku.
To se oblast od oblasti liší.
V některých oblastech nemají děti dovoleno chodit do školy během období plašení ptáků z polí (květen až červenec) a během žní (červenec, srpen a prosinec).
Školní rok je tedy navržen tak, aby odpovídal těmto zažitým podmínkám.
Univerzitní vzdělávání má svůj jiný kalendář.

Výuka angličtiny

Jazykem pro výuku je již od školky angličtina, ale na nižších stupních se používají i místní jazyky, protože většina učitelů byla sama vyučována v arabštině.

 

Úřední jazyk: angličtina

Další oficiálně užívané jazyky: arabština a domorodé jazyky kmene Dinků, Nuerů, Bari, Zande a Shilluk