Nedávno na náš klub přišel asi desetiletý chlapec – říkejme mu třeba Ríša. Byl to sympatický klučina, na první pohled rošťák. Zdržel se asi hodinu, vyzkoušel si nějaké hry a potom zase vyrazil „do ulic“.
Asi po týdnu jsem měl přednášky na jedné z místních škol a byl jsem pozván do páté třídy, kde je údajně problém s šikanou. Konkrétně je tam jistý hoch, který dělá spolužákům naschvály a je to docela problém. Když mě paní učitelka přivedla do třídy, vyskočil ze zadní lavice Ríša, běžel ke mně s rozevřenou náručí a objal mě jako nějakého dobrého kamaráda. Učitelka na to koukala (já jsem byl popravdě taky překvapen) a udiveně se ptala: „Vy se znáte?“ Vysvětlil jsem jí, že ano, že Ríša chodí do našeho klubu. A ona jen důvěrně špitla: „To je ten problémový chlapec.“
Zajímavý moment! Klučina, kterého jsem viděl jen jednou v životě, se ke mně přede všemi tak vřele hlásil.
Více mi došlo, když mi po programu ještě paní učitelka doplnila informace, že Ríša žije v sociálně slabší rodině s rozvedenou maminkou, která má přítele, a je to u nich asi docela divoké.
Od té doby se s Ríšou pravidelně potkáváme v klubu a často ho vídám potulovat se po městě, protože evidentně nespěchá domů…
Více o podporovaných lektorech programu Zdravá mládež najdete v přehledu lektorů.
Fotografie k článku pochází z programu Zdravá mládež a nemá přímou spojitost s uvedeným příběhem.