Někdy to chvilku trvá, než si lektor najde cestu k dětem ve třídě. Vyzkouší pár aktivit, několikrát to vnitřně vzdá a znovu se do toho s vervou opře. A řešení? Bývá často překvapivě snadné a následný průlom a změna v atmosféře fantastická. Zažít upřímnou dětskou radost a přijetí, to za trochu hledání rozhodně stojí, jak píše Viktória Zemanová…
Rozpustilé děti ve třídách se někdy podobají pytli blech. Pro Viktórii Zemanovou to je výzva, kterou s chutí přijímá. Odměnou pak často bývají nadšené děti vděčné za přijetí, porozumění, úctu a samozřejmě za informace důležité pro život.
Chystám si techniku před programem, na tabuli se rozsvěcuje nápis „Jak se stát dobrým kamarádem?“ Paní učitelka za mnou vyprskne smíchy: „Ne, že bych chtěla zesměšňovat to, co je tam napsané, ale počkejte si na ně, však uvidíte sama,“ ukazuje na plnou třídu malých školáčků, přičemž jí to odezírám ze rtů, protože ji v tom řevu sotva slyším. Asi čtyři děti sedí pokojně v lavici, šest běhá kolem třídy, zbylých deset je vzadu na koberci a vytváří jeden velký zamotaný chumel.
Nic nejde standardně. Děti si odkývaly pravidla, která vzápětí nedodržovaly a byly vykulené z toho, že je po nich vůbec někdo chce.
Zařazuji pohybovou aktivitu. Podle toho, co jsem viděla o přestávce, je pohyb přesně to, co potřebují. Fungovalo to pár minut. Třída se během chvilky rozložila na atomy a najednou byli opět všichni všude. Dobře, zpátky do lavic!
Po chvíli mi to nedá, vždyť jsem přišla s interaktivním programem a přicházím s další hrou. Ta nám vždycky zafungovala! Po dvou kolech klidným hlasem ukončuji hru a opět posílám děti do lavic.
Ať žije frontální výuka! Tak budou asi muset sedět až do konce programu jak pecky, říkám si. Nakonec mi to nedá a volím hraní modelových scének. Děti se musí vžít do pocitů svých kamarádů a ejhle, pozornost stoupá! Najednou je ve třídě klid, nikdo se neošívá, necvaká tužkami, nehoupe se na židli, nevykřikuje a cítím, že mezi námi dochází k propojení. Děti nadšeně sehrávají scénky o kamarádství, ukazují správné kamarádské chování. Ke každé scénce jedna moudrá rada.
Atmosféra se ve třídě po scénkách proměnila a až do konce programu děti spolupracují, na konci tleskají, věší se na mne a chtějí mne vyměnit za svou učitelku.
Více o Viktórii i ostatních námi podporovaných lektorech programu Zdravá mládež najdete v přehledu lektorů.
