Téma „Všichni za jednoho“ je pro tuhle třídu opravdu jak dělané. Jeden raubíř dokáže slušně narušit celý program. Co s tím?
Některé programy s některou třídou opravdu drhnou. A přece, zázraky se dějí. Stačí jen změnit úhel pohledu nebo se prostě podívat kousek vedle, jak jsme se dočetli ve zprávách lektorů programu Zdravá mládež:
„Někdy přijde na řadu třída, se kterou je to těžké. Třeba jedna z mnoha třetích tříd, se kterými jsem během podzimu dělala program Všichni za jednoho.
„Kostka“ je opravdu oblíbená. Každá možná cesta kostkou musí být projita. A každý ve skupině se musí zapojit. I tahle třída úkol nakonec zvládla, protože táhli za jeden provaz.
Toho rána jsem vstávala s myšlenkou: ‚Pro koho se dneska budu snažit?‘ Věděla jsem, že mě čeká náročná třída. Mluvila jsem s jejich třídní učitelkou: 27 dětí, většina kluků. Nevím, jakou zkušenost máte vy, ale já vím, že každé dítě ve skupině nad 20 je slyšet, i když mlčí.
Ve třídě byl velmi hlučný chlapec. Neustále na sebe strhával pozornost, vyžadoval, aby bylo po jeho. Ve skupinové práci tak provokoval spolužáka, že se málem poprali. Jiný chlapec byl na své kamarády v týmu vulgární a vůbec nevnímal, co mu říkají. I když po pravdě, oni na něj také křičeli a už předem ho ujistili, že bezpečně vědí, že jim to zase všechno zkazí.
Velká míra hluku a ne-respektu nejen vůči sobě navzájem, ale i vůči mně.
Existuje mnoho způsobů, jak dětem přiblížit probírané téma. Společná hra je zábavná a přitom děti jasně porozumí tomu, co jim chtěl lektor říct.
Téma: Všichni za jednoho! Jak příznačné a jak důležité právě pro ně!
Tak jsme si o tom začali povídat: jak je důležité umět říct ‚potřeboval bych, aby…‘ a jak je důležité tomu naslouchat.
Ovšem bylo těžké přimět děti, aby naslouchaly. Prostě perné dvě hodiny. Napadlo mě: ‚Pro koho se tady vlastně snažím? Vždyť mě skoro neposlouchají, vždyť na ně musím dokonce i zvýšit hlas.‘
A pak byl konec a já jsem si balila věci a přišla za mnou drobná holčička, která se zeptala:
‚Přijdete ještě někdy? A budete si mě pamatovat?‘ Jaké pohlazení! A pak jsem míjela jinou holčičku, takovou tichou, ale vnímala jsem, že mi v hodině naslouchala, tak jsem se k ní sklonila a řekla jí, že mě to moc potěšilo a jestli se jí program líbil. Odpověděla, že moc, že moc ráda nad takovými věcmi přemýšlí.
A pak najednou kolem mě stálo 5 děvčátek, které mě objímaly, loučily se se mnou a říkaly mi moc hezké věci. A já musím konstatovat, že jsem si sice mákla, ale stálo to opravdu za to.“
(ze zpráv programu Zdravá mládež)
Děti na českých školách možná netrpí tolik existenční nouzí. V dnešní složité době jsou více ohroženy jejich postoje a hodnoty. Se správným životním nasměrováním jim rádi pomáhají i lektoři z programu Zdravá mládež.
Lektorský program můžete podpořit zde.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
