Taky to znáte? Všechno zdánlivě funguje, všichni dělají, co se po nich chce. Ale Vy víte, že v tom není život, že to nepřináší potřebnou změnu. A pak to přijde. Něco se změní, přijde smršť emocí, pročistí se vzduch, protrhnou se ledy. I takové situace musí lektoři zvládnout.
První podmínkou pro zvládnutí společné aktivity je hru dobře vysvětlit a porozumět instrukcím.
„Zajímavou zkušenost jsme zažili na adaptačním pobytu pro střední školy. Šlo o první ročník maturitního oboru interiéru designu. Sešlo se zde 32 dívek a 2 chlapci. Třída působila na první dojem dost nedostupně, jako silní a neohrožení ‚drsňáci‘. Tvářili se, že snad ani spolupracovat nebudou.
Celý projektový den, který byl koncipovaný jako program na stmelení nového třídního kolektivu a šel svým způsobem jako po másle – studenti plnili zadané úkoly, dělali, co se od nich ‚očekává‘. A já si stále víc přál, aby se něco ‚událo jinak‘.
Někteří v průběhu postupně ‚roztávali‘, jiní si naopak stále drželi odstup, nebyli schopní udělat krok k ostatním a začít spolupracovat na tom, aby se třída stala opravdu zdravým kolektivem. Až v poslední hře, u závěrečné reflexe, to přišlo…
Společné aktivity a úkoly bývají vtipné a zajímavé, ale taky je jejich cílem, aby se žáci něco naučili, něčemu porozuměli, třeba tomu, že někdy je třeba druhému důvěřovat.
Jedna slečna se více otevřela a sdílela před ostatními:
‚Z tohoto dne si odnáším pocit štěstí, že můžu být součástí normální třídy.‘ Do toho začala plakat. Kamarádky ji objaly, a když nebyla schopná mluvit, vzala si slovo další a pak další…, a my nakonec z pobytu odjeli o 30 minut později, protože se strhla doslova lavina slz a vzájemného sdílení.
Studenti měli obrovskou potřebu svěřit se nám se svými zkušenostmi a zklamáním ze základních škol, na kterých zažili naprosto otřesné třídní kolektivy.
Jiní naopak v reflexi tyto své spolužáky litovali. Oni totiž na svých základkách zažili naprosto skvělý kolektiv, a naopak na střední školu šli s obavami, že toto se už nikdy nestane a že v nové třídě to bude hrůza.
Po programu je ještě trochu prostoru – žáci mohou s lektorem třeba doprobrat otevřené téma.
Nakonec se všichni shodli, že po dnešním projektovém dni vědí, že se nemají čeho bát. Společně se domluvili na tom, že udělají všechno pro to, aby se měli ve třídě dobře a aby všichni studium zvládli.
Třídní učitelka tím byla úplně dojatá a s chutí se ke svým svěřencům přidala.“
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Podpořte lektorskou práci a pomozte tak českým dětem.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
