Preventivní programy jsou plné zajímavých aktivit. Třeba při jednom imaginárním soudním procesu měli terciáni posoudit, zda je alkohol vinen za to, že se skupina teenagerů tajně opila a způsobila škody na párty. Co myslíte, k jakému verdiktu tato třída dospěla?
Programy jsou plné zábavných aktivit. Tady děti chodí po kruhu z židlí. Kdo šlápne na zem, jde z kola ven.
„Před programem v tercii na víceletém gymnáziu mě paní učitelka varovala hned mezi dveřmi: ‚Mám z toho docela obavy, ta puberta s nimi teď neuvěřitelně mává.‘ Se třídou jsem se už viděla dříve a měla jsem u nich poznámku, že jsou hlasití a ukecaní. Jestli to je teď ještě horší, tak jsem tedy zvědavá…
Měli jsme program ‚Vážíš si svého těla‘, kde se řeší i závislosti a další problémy jako sebepoškozování, poruchy příjmu potravy apod. Docela těžké téma, ale říkala jsem si, že téhle třídě by to mohlo sednout.
Na začátku, když si tvořili jmenovky, dokázali udělat takový hluk, že to opravdu vypadalo beznadějně. Ale za chvíli je už zaujalo, že mohou v našem soudním procesu sami rozhodnout, zda obviněný alkohol je vinen nebo nevinen v případě způsobené škody na párty jedněch blíže nespecifikovaných deváťáků.
Příběh, kterým tuto aktivitu uvádíme, je inspirován skutečnými událostmi, kdy si deváťáci na svou závěrečnou oslavu propašovali alkohol, někteří se opili, vznikla škoda na majetku a pak se nikdo neměl k placení. Terciáni se mi přihlásili do obhajoby i obžaloby. Přednesli s velkým zápalem své argumenty a do tématu se opravdu položili.
Zazněla otázka na třídu (pamatujme, že věkem odpovídají osmákům ZŠ): ‚Komu z vás rodiče už nalili alkohol?‘ Načež se přihlásily dvě třetiny třídy. Nakonec odhlasovali, že alkohol je nevinen s odůvodněním, že to je věc a my jako lidé jsme zodpovědní za používání věcí.
Víte, co se svými emocemi? Tyto děti už díky programu o emocích určitě vědí, jak se se svými pocity a prožíváním co nejlépe vypořádat.
V další části programu měli po skupinkách vyhledat konkrétní stránky nabízející pomoc ve složitých situacích. Ostatním pak své objevy prezentovali. Pracovali velmi zaujatě a při prezentacích jednotlivých skupin by bylo slyšet spadnout špendlík. Jeden žák pak obdivně podotkl: ‚Neměl jsem ani tušení, kolik lidí takhle pracuje, aby pomohli druhým.‘
Nakonec měli za úkol napsat si, na koho se oni sami mohou obrátit, když se ocitnou v těžké situaci, na co mohou vzpomínat, co mohou dělat, aby případné potíže vyřešili. Je pro mě vždycky hezké poslouchat z úst těch drzých puberťáků, jak říkají, že jsou pro ně důležití třeba právě jejich rodiče.“
Děti na českých školách možná netrpí tolik existenční nouzí. V dnešní složité době jsou více ohroženy jejich postoje a hodnoty. Se správným životním nasměrováním jim rádi pomáhají i lektoři z programu Zdravá mládež.
Lektorský program můžete podpořit zde.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
