Projekt „Zachraňte hladovějící Bangladéšany“ poskytuje těm nejchudším okamžitou potravinovou pomoc. Vrací jim důstojnost a uvolňuje jejich mysl na další důležité věci, než jen přežití ze dne na den. Čeští dárci jsou již řadu let důležitou součástí této služby.
Rupa často večer poslouchala, jak její bratříček pláče hlady. Teď mají s rodinou výživné jídlo na několik týdnů.
Rupa je osmiletá holčička, která žije s tatínkem a mladším bráškou. Tatínek se nechává najímat jako tahač rikši. Jeho denní výdělek ale sotva stačí na jedno pořádné večerní jídlo pro rodinu. Hlad je stálou součástí života jeho dětí, které často usínají s kručícím žaludkem.
Když dostala Rupa pro svou rodinu obrovskou tašku jídla, její tvář se rozzářila. Potřebovala pomoct, aby dokázala balík odvléct domů, a cestou si šeptala: „Dnes bratříček nebude plakat hladem. A zítra také ne …“ Bude si to moci jistě říkat ještě několik týdnů.
Každý den v ulicích bangladéšského hlavního města Dháky hledá tisíce chudých způsob, jak se alespoň jednou denně najíst. Mnoho z nich nemá domov, zaměstnání, jsou staří nebo nemocní.
V Bangladéši neexistuje žádná sociální podpora, takže pokud sirotek, starý nebo nemocný člověk nemá příbuzné, kteří by se o něj postarali, trpí. Právě proto místní organizace International Needs rozdává balíky s trvanlivým jídlem.
Spolu s balíky šíří také poselství o naději a lidském soucitu.
Boj s hladem a podvýživou probíhá v těchto krocích:
Potravinová pomoc nejen pana Abdula nasytila, ale také mu dala pocit, že není všem lhostejný.
Nejprve dobrovolníci navštíví různá místa v Dháce, jako slumy, autobusová a vlaková nádraží či postranní uličky, ve kterých si často staví přístřešky lidé, kteří nemají kde být. A těm nejchudším a nejpotřebnějším oznámí místo a datum, kdy se vrátí s pomocí.
Potom připraví velké pevné tašky a do každé dají 10 kg rýže, 2kg čočky, 1 kg soli, 3 kg brambor, 1 litr oleje, 4 kg mouky, 1 prací mýdlo a 2 mýdla na ruce.
S taškami dorazí na předem oznámené místo a začne rozdávání. Přednost mají ženy, děti, staří lidé a lidé se zdravotním handicapem. Vše probíhá v pokojném duchu, aby se každý mohl cítit bezpečně a důstojně. Lidé přijímají potraviny s velkou vděčností a pohnutím, neboť velmi ulehčí jejich denním starostem.
Někteří řekli, že díky těmto potravinám se nemusejí věnovat žebrotě, ale mohou napřít síly do sehnání práce nebo bezpečnějšího příbytku.
V roce 2025 přispěli čeští dárci na balíky potravin pro hladovějící Bangladéšany 39 030 Kč. Balík trvanlivých potravin, který pokryje potřebu jídla na několik týdnů, dostalo 90 rodin.
Nejsem ostatním lhostejný
Pan Abdul se živil jako tahač rikši, ale dnes je mu 70 let a už na takovou práci nemá sílu. Žena mu zemřela, nemá ani děti, u kterých by byl, proto žije v ulicích čtvrti Badda. Občas mu někdo něco dá za pomoc, občas něco vyžebrá. Potravinová pomoc nejen nasytila jeho žaludek, ale také mu dala důstojnost a vědomí, že není všem lhostejný.
Úleva pro matku samoživitelku
„Teď už nemusím děti posílat spát hladové!“ raduje se paní Shila.
Shila je matka tří dětí, které živí sama jako služebná. Rodina, kde sloužila, ale odjela na delší čas z města a Shila najednou nemá vůbec žádný příjem. Přestala jíst, aby měla jídlo alespoň pro své děti, ale i tak byla brzy bez úspor. Když dostala balík potravin a viděla, jak je obrovský, její oči se naplnily slzami dojetí. „Teď už nemusím děti posílat spát hladové! Tohle nám pomůže přežít, než se mí zaměstnavatelé vrátí.“
Bůh nade mnou bdí
Paní Rahimě je 63 let. Kvůli svému věku a bolestem v nohou, už nemůže pracovat. Je už vdova a nemá nikoho, kdo by se o ni postaral. Proto jí nezbývá než žebrat na nádraží Kamalapur. Nad taškou jídla nedokázala zadržet slzy: „Díky vám jsem přesvědčená, že Bůh nade mnou bdí. Teď se po dlouhé době dosyta najím.“
Děkujeme za váš soucit s hladovějícími v Bangladéši! Prosíme, přispívejte dále – jak často a v jaké výši můžete.
