„Kolik opravdových přátel můžu mít?“
Na tuto a další otázky se ptá lektorka Petra Stránská na začátku programu s názvem Přátelství.
Žáci deváté třídy se nad tím vážně zamýšlejí. Jednoho? Deset? Dvacet? Čtyři sta?
„Asi se budete divit, ale dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky…“
Ačkoliv to je pro deváťáky dnes už poslední hodina a za okny je pěkný podzimně barevný slunečný den, nechávají se vtáhnout do debaty o přátelských vztazích.
Jak dobře se ve třídě navzájem znáte? Na tuto otázku hledáme odpověď při úvodní zahřívací hře. Výsledky jsou povzbudivé. Nejen že se žáci navzájem znají tak, že relativně s přehledem dokáží odhadnout, jaké tvrzení o spolužácích je lež a jaké pravda, ale hra všechny velmi nenásilně vtáhne do našeho dnešního tématu.
Petra, limitovaná jednou vyučovací hodinou, se nebojí jít hned k jádru problému a rozhodně se nevyhýbá náročnějším otázkám. S chutí otevírá hlubší témata.
Je lepší mít přátele fyzicky nebo na internetu?
„Na internetu.“ A proč? „Protože mě tak dobře neznají…“, odpovídá jeden statečný mladík.
„Já mám hodně dobrou kamarádku na internetu. V životě jsem ji neviděla, ale ráda si s ní píšu, protože se jí můžu se vším svěřit. Asi ji nikdy nepotkám, protože bydlí na druhém konci světa.“ A proč se nesvěříš nějaké kamarádce, kterou máš tady, po ruce? „No, kamarádky, které mám tady, nemají vždycky čas a ne vždycky je baví mi naslouchat…“, svěřuje se jedna sympatická dívka.
Spolu s deváťáky vyslechnu poučnou bajku o psu a koníkovi. Stali se z nich takoví přátelé, že pes celý den dával stranou kosti, aby je mohl dát svému kamarádu koníkovi. A koník zase celý den dával stranou tu nejlepší trávu, aby ji mohl dát psovi. Nakonec se však ani jeden nenajedl. Proč? Ani jednomu z přátel nedošlo, že ten druhý potřebuje úplně něco jiného, než co potřebuji já sám.
A co vy, co očekáváte od svých kamarádů? A co svým kamarádům nabízíte?
Na samý závěr hodiny se dotýkáme problému odpuštění. Lze mít přátelství bez odpuštění? A co je snazší – odpustit druhému nebo druhého o odpuštění požádat?
Děti přemýšlí a začínají jeden přes druhého mluvit. Do toho naneštěstí zazvoní. S první hodinou programu končí i slibně započatá diskuze. Na pokračování si, milí deváťáci, musíte týden počkat. Rozhodně však máte o čem přemýšlet.
Bc. Lenka Staňková, DiS., koordinátorka programu Zdravá mládež
