Škola Dobré zprávy v Burkině Faso dává školákům nejen znalosti, ale i hodnoty, o které se mohou v životě opřít
Já jsem Anna (jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno) a chodím do Školy Dobré zprávy. Jsem z muslimské rodiny a můj otec je zároveň místní šaman. Každý den za ním chodí spousta lidí a radí se s ním, jak řešit svoje problémy. V tomto prostředí jsem vyrůstala. Otec mě a sourozence často poučuje o svých modlách rozestavěných po domě a o tom, jak jsou mocné.
Věřili jsme, že vyrobení bůžci mají moc vyřešit jakýkoliv problém. Jednoho dne ale moje maminka onemocněla neznámou nemocí. Táta zkusil všechno, co uměl, ale zaříkání ani zvířecí oběti mamku neuzdravily.
Každé pondělí ráno máme ve Škole Dobré zprávy duchovní zamyšlení a dozvídáme se o Ježíši. Jedno z těch rán učitel říkal, že Ježíš je cesta, pravda i život a že má moc udělat cokoliv. Velmi jsem zatoužila zvednout ruku a přijmout Ježíše do svého života a udělala jsem to. Když jsem šla ze školy domů, měla jsem obrovskou radost ze své záchrany. Otci bylo divné, proč jsem tak šťastná, a když jsem mu řekla, že jsem přijala Ježíše, hrozně se rozhněval. Chtěl mě vyhnat z domu, ale díky Boží milosti to nakonec neudělal. Postupně jsem se víc a víc dozvídala o Ježíši a nabyla jsem přesvědčení, že může uzdravit moji mamku. Proto jsem šla za maminkou, abych se za ni modlila, a v tu chvíli se stal zázrak! Byla zdravá! Mám obrovskou radost a dál rostu ve víře v církvi při naší škole.
Jmenuji se Ivan (jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno) a jsem v posledním ročníku (13. třída) ve Škole Dobré zprávy. Pocházím z katolické rodiny.
Na předchozí škole jsem čtyřikrát po sobě selhal při závěrečné zkoušce střední školy. Nakonec nebyl nikdo, kdo by mě ještě povzbuzoval k dalšímu studiu. Naopak mi všichni říkali, ať se školou skončím a pomáhám otci na poli s pěstováním kukuřice a prosa.
Jeden kamarád mi nadšeně vyprávěl o Škole Dobré zprávy. Řekl jsem si, že to je snad má poslední šance, a přihlásil jsem se tam.
V té škole bylo každé pondělí ráno duchovní zamyšlení. Jednou měl učitel během tohoto zamyšlení proroctví. Řekl, že v zástupu stojí mladý muž, který již čtyřikrát neuspěl v závěrečné zkoušce, ale tento rok tu zkoušku udělá. To bylo asi povzbuzení, které jsem potřeboval. Ten rok jsem opravdu zkoušku udělal! Toho dne jsem také dal svůj život Kristu a chodím každou neděli do církve. Jednou bych se chtěl stát kazatelem.
I Vy můžete chudým dětem v Burkině Faso pomoci chodit do Školy Dobré zprávy, a to dálkovou adopcí některého z dětí. Děti, které vyhlížejí podporovatele svého vzdělání, najdete zde.
Nebo podpořte nákup bot pro děti, které ještě stále chodí do školy bosy: Malý dar s velkým účinkem. Kupte boty dětem v Burkině Faso. Kolika dětem už nové boty slouží a jakou jim dělají radost? Zpráva z projektu za rok 2020.