Život není jednoduchý. Přináší různá úskalí a situace, které se na první pohled zdají neřešitelné. Je úžasné, když se skvělým řešením přijdou samy děti.
Umíte si představit to obrovské povzbuzení, když jste na konci května opět tváří v tvář žákům ve třídě? Navíc s projektovým dnem věnovaným Janu Amosi Komenskému pro osmý ročník základní školy?
Zpočátku bylo vidět, že žáci netuší, co od programu očekávat. Ale postupně se nám podařilo společnými silami vytvořit příjemnou a kreativní atmosféru.
Jeden ze žáků s Aspergerovým syndromem na konci celého programu shrnul dosavadní dění slovy: „Vzhledem k intelektuálnímu stavu tohoto kolektivu, který mi dlouhodobě připadá žalostný, je pro mne velikým překvapením, že jsme dokázali jako skupina přijít na řešení tak závažných problémů, které byly nastíněny.“
A měl naprostou pravdu. Žáci, byť to tak zprvu vůbec nevypadalo, dokázali samostatně přemýšlet o palčivých problémech současné mladé generace v oblasti sociálních médií, ale nejen to, dokonce dokázali zcela samostatně přijít na řešení, jak tuto oblast zlepšit, napravit.
Je to taková malá sonda do duše dnešních dospívajících – bez sociálních médií si už život nedokážou představit. A rozčiluje je, že se v tomto virtuálním prostoru vyskytuje lež, nenávist, falešné identity, pornografie…
Při hledání řešení byli skleslí, apatičtí, srovnaní s osudem. Říkali: „S tím se nedá nic dělat, tak to prostě bude vždycky.“ Až do okamžiku, kdy jedna drobounká dívenka pod respirátorem zašeptala: „Když to nebudeme dělat…“
To byl pro celou třídu „aha“ moment, který odstartoval smršť nápadů – nebudeme lhostejní, nebudeme to šířit, sdílet, poukážeme na to, vymyslíme algoritmus, který to detekuje… A to vše s pohledem upřeným na Komenského způsob života, který v sobě odráží hlubokou víru a touhu po nápravě věcí lidských.
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Podpořte lektorskou práci a pomozte tak českým dětem.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů? K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.