Přesně před rokem vrcholila sbírka na kurz šití pro dívky v Burkině Faso. V prosinci 2025 kurz odstartoval. Dnes se výcvik 15 mladých žen chýlí ke konci. Výsledkem jsou nejen samostatně ušité šaty, ale také znovunabyté sebevědomí. Celý proces se neobešel bez obtíží, ale rozhodně stál za to!

Dívky už umí vzít míry, nastříhat látku podle střihu, použít šicí stroj a finálně dotvořit a vyžehlit oděv.
Od nejistoty k dobrému řemeslu
Příběhy účastnic kurzu nesou společného jmenovatele: těžké životní události a ztrátu naděje. Jednadvacetiletá Marceline musela kvůli útoku teroristů i s maminkou opustit rodnou vesnici. Nechaly tam všechno a útočiště našly až ve městě Bobo-Dioulasso. Sedmnáctiletá Aïssata zase musela opustit školu, protože si její rodina nemohla dovolit platit jí školní poplatky, zdálo se, že zůstane navždy závislá na pomoci druhých.
Dnes obě dívky – spolu s dalšími třinácti účastnicemi – nosí oblečení, které si samy vyrobily. Všech 15 vybraných dívek prošlo náročnou cestou od úplných začátků až po pokročilé techniky: učí se přesně snímat míry, stříhat látky podle střihů, ovládat šicí stroje, sestavovat oděvy a provádět finální žehlení i úpravy. Dnes samostatně vyrábějí různé styly oblečení a lektory potřebují jen jako občasnou konzultaci.
Kurz se rozhodně neobešel bez komplikací. Zdá se ale, že se všemi se účastnice i lektoři nakonec vypořádali:

„Jsem hrdá, že šaty, které nosím, jsem si sama ušila. Tento kurz mi vrátil sebevědomí a ukázal mi, že i přes všechny překážky je možné vybudovat si lepší budoucnost. Mým snem je otevřít si jednoho dne vlastní šicí dílnu,“ říká Aïssata.
• Různá rychlost učení: Některé dívky si techniky osvojovaly rychleji než jiné. Dívky, které byly napřed, proto začaly doučovat své spolužačky, což nakonec prospělo oběma stranám a vedlo dívky ke vzájemné solidaritě. Lektoři navíc pomalejším dívkám věnovali individuální péči.
• Omezený počet šicích strojů a jejich poruchovost: Aby se předešlo prostojům při čekání na stroj, zavedl se systém rotace. Dívky mají přislíbeno, že po skončení kurzu dostane každá svůj vlastní šicí stroj.
• Rodinné povinnosti a absence: Domácí práce, péče o příbuzné nebo silné deště s dopravními komplikacemi občas vedly ke kratším absencím nebo pozdějším příchodům. Tým kurzu proto vedl s dívkami i jejich rodinami rozhovory o důležitosti dochvilnosti pro jejich vlastní budoucnost.
• Rostoucí ceny materiálů: Vzhledem ke zdražování látek a šicích potřeb bylo nutné pečlivě hospodařit s každým kusem materiálu.
Součástí programu byla i pravidelná setkání s modlitbou a povzbuzením, která dívkám pomáhala překonávat trauma z minulosti a budovat zdravou sebeúctu.

„Mým největším snem je stát se kvalifikovanou švadlenou, otevřít si vlastní dílnu a pomáhat dalším mladým dívkám, které stejně jako já musely kvůli válce uprchnout ze svých vesnic,“ popisuje Marcelin.
Co bude následovat? Mentoring pro úspěšný start
Kurz se pomalu chýlí k závěru, tím ale podpora nekončí. Aby dívky dokázaly získané dovednosti proměnit v reálné živobytí, bude jim poskytnut navazující mentoring.
Ten jim pomůže se vstupem na trh práce, s případným zakládáním vlastních malých dílen nebo s hledáním zakázek. Dívky jako Marceline a Aïssata tak dostávají kompletní návod i oporu k tomu, aby se z nich staly soběstačné ženy, které jednou samy pomohou dalším.
Marcelin říká: „Tento kurz mi vrátil sebevědomí a naději, kterou jsem ztratila. Už nevidím jen minulost poznamenanou vysídlením, ale budoucnost plnou možností. Mým největším snem je stát se kvalifikovanou švadlenou, otevřít si vlastní dílnu a pomáhat dalším mladým dívkám, které stejně jako já musely kvůli násilí uprchnout ze svých vesnic. Upřímně děkuji všem, kteří nám dávají tuto šanci znovu vybudovat svůj život. Bůh vám žehnej.“
Děkujeme všem dárcům, kteří se před rokem na tento kurz složili. Vaše dary už dnes nesou konkrétní plody.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.





