Přednáška na učilišti ve Vrchlabí v listopadu 2004 patří pro Pavla k životu… Charakteristická se pro něj už stává i vzdálenost od domova – do Vrchlabí cestoval 4 hodiny. Škola projevila zájem o přednášky, jejichž ohlas překračuje hranice regionu.
Atmosféra na učilištích také není prostředím, kde může přednášet každý, chce to své. Nouze, s kterou se lze v takovém prostředí mezi mladými lidmi setkat, je obrovská.
Pavel navštívil toto učiliště po dvakrát vždy pro dvě třídy. Podruhé jsem se do Vrchlabí vydal s ním.
Doba, kterou jsme tam s Pavlem strávili, rozhodně nebyla nudná.
Pavel hovořil svým přímým způsobem o sexualitě, riziku AIDS, vztazích i životních hodnotách. Přednáška místy nabírá podobu rozhovoru, občas vyprávění z Pavlových životních zkušeností. Pavel s sebou přinesl fotografie ze svého minulého života, který doprovázel alkohol, vzpoura, drogy, hodnoty hippies. Vyprávění prožitých příběhů ze života jeho bývalých kumpánů způsobuje občas mrazení na zádech.
V jednu chvíli dokonce jedna dívka zaprotestovala, zda jsou tyto příběhy opravdové – není od věci, že si Pavel bere s sebou fotografie.
Fotografie jsou zároveň drsným svědectvím o tom, co může skutečné křesťanství dokázat v životě člověka: z kanálů vede přímá cesta do smysluplného života, proměněného manželství, proměněných hodnot a cílů. Mladí lidé nemusí souhlasit se vším, co Pavel říká o vztazích, sexu a životních hodnotách, ale nepochybují, že nejde jen o věci naučené z knih. Na tvářích posluchačů je patrné opravdové zamyšlení. I dívka, která se během přednášky ozvala proti, po skončení s Pavlem hovořila a odcházela v dobrém.
Rozhovory jsme mohli vést i s dalšími z nich a také s učitelkami.
Právě ony nám potvrdily, jak je cenné a potřebné hovořit s jejich žáky o kvalitních životních hodnotách. Prostředí učiliště může být někdy drsné: drogy, alkohol, střídavé vztahy, rozbité rodiny a poznamenané životy mladých lidí.
Po skončení přednášek s námi ještě dlouhou dobu obě učitelky živě hovořily.
