Důležitou částí Martinovy práce ve školách je služba třídním kolektivům ke zlepšení vztahů ve třídě.
Jsou na to zacíleny některé jeho celodopolední programy pro školní kolektivy. Kromě nich jsou ale také výbornou příležitostí ke zlepšení vztahů seznamovací pobyty pro třídní kolektivy. V září 2012 sloužil Martin tímto způsobem na dvoudenním seznamovacím pobytu v rekreačním areálu u Vizovic pro žáky třech šestých tříd jedné ZŠ ze Zlína. V šestých třídách se na této ZŠ obvykle formuje nový třídní kolektiv, do něhož přicházejí noví žáci zejména z menších škol v okolí města, které mají pouze 1. stupeň (do 5. třídy).
Martin vede tento seznamovací pobyt spolu s dvěma kolegyněmi z neziskové organizace Unie Kompas, ve které pracují. Děti zde mají příležitost hlouběji se poznat během her a zážitkových programů – zčásti společných pro všechny třídy, zčásti v menších skupinách dle tříd.
Smysl a formát seznamovacího pobytu je tedy jednoduchý, neznamená to ale, že je snadný. Měl jsem možnost se zúčastnit druhého dne s tím, že pro Martina to byl již druhý takový cyklus za sebou, pro něj tedy čtvrtý den. Pro zvládnutí takto velkého množství dětí je proto třeba vynaložit mnoho umění i sil.
Martin používá své základní a osvědčené metody, mezi něž patří zejména motivovat děti k rozhovoru a aktivně jim naslouchat. Funguje to úplně stejně v malém kroužku, jako v hale s 50 či 60 dětmi – i když zde je to samozřejmě o poznání namáhavější. Přesto jsem mohl na vlastní oči zažít diskusi ve velkém kolektivu, kde děti jednotlivě vyprávěly o svých zážitcích a pocitech. Martin seděl uprostřed jejich kruhu prostě na podlaze jako jeden z nich a povídal spolu s nimi, jako by byl spíše jejich starším bráchou a ne lektorem s desetiletou zkušeností a významným odborným vzděláním…
Velkou část dopoledne pak třídy hrály ve venkovním areálu hru, která kladla velké nároky na spolupráci a na schopnost najít společné řešení. Děti postupně společný cíl plně zaujal a vtáhl do dění. Po skončení každé části hry se děti společně sešly a probíraly pod Martinovým vedením, co bylo dobře a co špatně, jak se příště mohou zlepšit. Bylo očividné, že je to je skvělý impuls k upevnění vztahů. Někdo spontánně vyhrknul: „Nevěděl jsem, že umíš myslet“. Vzájemná spolupráce vedla k uznání a navázání mostů mezi lidmi.
Na konci druhého dne se kolektiv třídy pod Martinovým vedením společně sdílel o tom, co jim pobyt dal. Učitel jedné třídy řekl: „Za dva dny jsem zde poznal děti lépe, než jinak za půl roku.“ Bylo vidět, že tato praktická a nesnadná služba je přínosem pro životy dětí a fungování školy. Školy si proto Martinovy práce právem velmi cení a v celé oblasti Zlína pro něj mají široce otevřené dveře.
Mgr. Petr Horáček, výkonný ředitel nadace
