Lektor žije v neustálém napětí mezi tím, kým myslí, že má být, kým chce být, a tím, co situace vyžaduje. Napětí samo o sobě není špatné – je to energie, která udržuje ve střehu. Jak ho ale nenechat, aby „sevřelo“ a dovedlo k vyhoření? Jak se v něm zorientovat a najít prostor pro autenticitu a růst?
Letošní účast byla famózní. Sál doslova praskal ve švech. Všichni se těší na společné setkání a sdílení z lektorské služby.
Dvaadvacátý ročník soustředění lektorů na tradičním místě v krásné přírodě uprostřed Vysočiny hostil celkem 79 lektorů, přátel a podporovatelů, ale i pracovníků Nadace Mezinárodní potřeby a F-nadace.
Počasí bylo tentokrát nádherně teplé a slunečné a zvalo k procházkám do okolí a vychutnávání si zdejších krás na pozadí rozhovorů s blízkými lidmi, se kterými nemáme možnost vidět se tak často. Protože bývá nereálné se v takovémto úctyhodném počtu sejít i jindy v průběhu roku, volný čas mezi organizovaným programem bývá vždy naplněn spoustou rozhovorů a sdílení.
A nutno dodat, že právě i tento volný čas si účastníci ve zpětné vazbě pochvalují jako něco, co je pro ně mimořádně vzácné a cenné. A snaží se jej vždy využít k rozhovorům se „starými známými“.
V síle uprostřed napětí – velmi aktuální téma. Lektoři ve svých příspěvcích i reakcích na ně potvrzovali, že napětí v oblasti naší služby je něco, co nejde úplně odstranit, ale s čím se musíme naučit žít. Jak rádi bychom měli všechny otázky života a přesvědčení vyřešené, ale… Často nemůžeme spoléhat na přesný a podrobný návod na život, ale prožíváme i nejistoty a „mlhu před sebou“, kterou procházíme s vírou, že za mlhou najdeme cíl.
Soustředění lektorů 2026 je oficiálně zahájeno. Programem provádí osvědčený moderátor Martin Stavjaník
Nejprve se diskutovalo o napětí mezi svědectvím a odborností: očekává se od nás na školách profesionalita, ale bez srdce nadšeného ke službě dětem a k tomu, ukázat jim dobré životní nasměrování, schází něco podstatného. A naopak nadšení bez dobrých ‚skillů‘ (jak se dnes říká) je pro školy také nežádoucí. Za všechny jen několik myšlenek lektorů:
„Když jdu do školy na program, chci být transparentní a uvolněná – naladěná na děti a s vědomím, že to, co je učím, i sama žiji.“
„Nechci dětem jen říkat, co mají a nemají dělat. Chci jim dát příležitost, aby si na to přišly samy – to je o to cennější.“
Program jsme zahájili společným zpěvem, ke kterému nás doprovodila hudební skupina. Dala se dohromady speciálně a jen kvůli tomuto setkání.
Dalším napětím, kterému jsme se věnovali, byla otázka rozhodování mezi rozumem a srdcem. Na programu chceme dětem předat důležité informace, což svým příchodem do školy také slibujeme metodikům prevence – že máme nástroje k předání dobrých hodnot dnešní mladé generaci.
Ale co když se uprostřed programu zasekneme na aktuálních dotazech nebo prožívání jednotlivců, které nás zdánlivě odvádí od splnění cíle předat informace? Znovu jsme k vyřešení těchto situací čerpali ze zkušeností jeden od druhého i odborných zdrojů.
Zastavit se, věnovat se někomu jakoby mimo původní plán, nechat se vyrušit lidmi s nesouvisející, ale naléhavou prosbou, nemusí být vůbec špatné. Zde jsou některé myšlenky:
„Program má svou jasnou strukturu, která reprezentuje rozum a řád a brání bezbřehosti. Ale na pozadí je vždy to důležité: vztah.“
„Při programu mi došlo, že tam musím být i s konkrétním dítětem, nechat se občas ‚vyhodit z konceptu‘.“
„Uvědomila jsem si, že když jsem na program dobře připravena (rozum), tak mě improvizace (cit) nerozhodí, ale přináší požehnání.“
Panelová diskuse je v plném proudu. Zapojit se může každý.
U posledního podtématu jsme si vyzkoušeli nový formát: moderátor s třemi vybranými řečníky vedl rozhovor o napětí v rolích.
V životě máme spoustu rolí (lektor, manžel, rodič, vedoucí, kolega, kamarád…) a klademe na sebe velké nároky, když chceme být ve více rolích současně a zároveň na 100 %.
Otázka není, jestli to jde (nejde!), ale jestli to po nás vůbec někdo požaduje. Přemrštěné nároky na sebe a očekávání od ostatních mohou být často jen v naší hlavě.
Skrze jednu terapeutickou techniku jsme si vyzkoušeli, jak je dobré být tady a teď v jedné roli a dát tomu vše.
Program byl znovu obohacen zajímavou outdoorovou aktivitou. Letos přibyly i doplňkové dobrovolné semináře a jedna čistě relaxační akce. Uspořádali jsme Retropárty a dovolili si tak vrátit se do svých pubertálních let (80., 90., nultá léta…). A náramně jsme se pobavili.
Letošního soustředění se zúčastnilo celkem 79 lektorů a příznivců této úžasné služby dětem a mládeži.
Už teď se těšíme na další ročník, jelikož jsme zde i letos zažili pověstné „lektorské lázně“, které nás v dobrém smyslu nakoply do nového školního roku!
Mgr. et Bc. Martin Stavjaník, pověřený supervizor lektorů v programu Zdravá mládež
Nadace Mezinárodní potřeby pořádá tuto akci pro lektory programu Zdravá mládež již od roku 2003. Je otevřena i hostům, kteří mají zájem o tento typ práce a jsou aktivními křesťany.
