“Když mi bylo pět let, můj otec vážně onemocněl,” vypráví Sadia, dívka z Bangladéše. “Moje matka byla zoufalá, protože se nedokázala sama postarat o mě a mé dva sourozence.Pak se však ukázala možnost, abych šla bydlet do dětského domova Savar, a opravdu mě tam přijali. Měli jsme tam jídlo, bydlení a vzdělání, a to vše zadarmo. Všichni zaměstnanci nás s láskou a péčí vychovávali, jak nejlépe mohli. Díky tomu si tam nové děti snadno zvykly. V místní škole nás učitelé moudře učili.
V domově jsem vyrostla a dostalo se mi dobré výchovy. Nyní pracuji jako zdravotnice na státní zdravotní klinice a čtvrtým rokem studuji politické vědy. To vše bylo možné jen díky International Needs.”
