Po skončení programu Moje cesta na svět za mnou přišel třídní učitel – vysoký, hubený, stydlivý, plachý intelektuál středního věku s příjemným laskavým hlasem. Přinesl mi vyplněný hodnotící dotazník pedagoga se slovy: „Paní kolegyně, něco bych Vám rád řekl… víte, my máme s manželkou teprve teď po čtyřicítce první děťátko a je to naše největší radost. Škoda, že jsem vaši přednášku neslyšel jako malý chlapec. Já bych býval měl kopu dětí. Takto jsem k otcovství dozrál bohužel pozdě a je mi to moc líto…“
(lektorka Jana Řezníčková)
