Lektorka Petra Stránská při programu „Pro život“.

Příběh z ČR:
Programy se dotýkají nejen dětí ale i dospělých

Po skončení programu Moje cesta na svět za mnou přišel třídní učitel – vysoký, hubený, stydlivý, plachý intelektuál středního věku s příjemným laskavým hlasem. Přinesl mi vyplněný hodnotící dotazník pedagoga se slovy: „Paní kolegyně, něco bych Vám rád řekl… víte, my máme s manželkou teprve teď po čtyřicítce první děťátko a je to naše největší radost. Škoda, že jsem vaši přednášku neslyšel jako malý chlapec.…

Příběh z ČR:
Silný zážitek je víc než tisíce odpřednášených slov

Jak probíhá program Experience: skrytá nebezpečí internetu? Na začátku programu odhalím plazmou kouli (takovou tu, co dělá malé blesky) a koule přivolá např. někoho, jehož jméno začíná na A a příjmení na N. „Jo, to je Adam Novotný.“ křičí všichni. Adam jde dopředu a oba se dotkneme koule a začínám „věštit“: barvu pokojíčku, oblíbenou značku oblečení, typ telefonu, jméno přítelkyně, datum, kdy spolu začali chodit, jeho telefonní číslo atd.…

Příběh z ČR:
Děti jsou šťastné, rodiče spokojení

Během našeho jarního dětského tábora jsme se zabývali třemi tématy: Selhání, Odvaha, Úspěch. Děti přijely domů plni zážitků a touhy jet příště zas. Jedna maminka napsala: „Chtěli jsme Vám s manželem moc poděkovat za fotky a video. Když děti přijely z tábora, překřikovaly jeden přes druhého, co tam všechno dělaly a zažily a bylo dost těžké to vstřebat. Po zhlédnutí fotek a videa se nám ale podařilo se zorientovat.:-) A musím…

Příběh z ČR:
Programem ve škole nic nekončí, právě naopak…

Po programu v deváté třídě se mi přes internet ozval jeden z žáků s tím, že by potřeboval s něčím pomoc. Během programu působil povrchně a na první dojem vypadal, že je mu všechno jedno a věci má ‚na háku‘. Masku pohodáře si snažil zachovat i přes Facebook a posílal smějící se smajlíky apod. Pozval jsem ho do klubu, abychom si mohli promluvit přímo, z očí do očí. On souhlasil, ale také mi…

Příběh z ČR:
Osobní svědectví pamětníků mluví přímo k srdcím studentů

Pro školy pořádám již řadu let besedy s pamětníky holokaustu. Obvykle studenty nejprve seznámím s tématem a potřebnými historickými fakty, pak si slovo bere pamětník. Možnost slyšet svědectví od někoho, kdo přežil pobyt v koncentračním táboře, je pro studenty skutečně cenná. Reakce studentů na besedu s pamětníkem holocaustu: „Pro mě ze včerejší přednášky vyznělo především to, že ta hrůza, která se děla, ač je to už před mnoha lety, se nesmí brát na lehkou…

Příběh z ČR:
V nouzi poznáš přítele

Diskuse s dětmi a žáky bývají často překvapivě povzbuzující. Často se mi stává, že i já osobně se buď dozvím něco nového, nebo mě dokonce inspiruje nějaká dětská myšlenka natolik, že ji potom používám i v dalších třídách. Například ve 4. třídě jsem s dětmi mluvil o šikaně a ubližování a jeden chlapec reagoval: „Já bych se svěřil nebo požádal o pomoc kamaráda. Protože jeden klacek zlomíte snadno, ale když jsou dva klacky…

Příběh z ČR:
Ovoce dozrává v pravý čas

V posledních měsících mě kontaktovali dva různí studenti z přednášek. Oba dva chtěli poradit ve svých vztazích. Bylo pro mě velkým povzbuzením, že se ozvali jako dvacetiletí. To znamená, že si na mě vzpomněli přibližně po 5 letech od poslední přednášky. Tato zkušenost ukazuje na to, že služba skrze přednášky na školách je dlouhodobá a rozhodně smysluplná, i když ovoce naší práce většinou ani neuvidíme. (Lektor Martin Růžička)

Příběh z ČR:
Kéž bychom opravdu vždy dokázali děti varovat včas…

Myslím na dívku z jedné základní školy. Příjemná atmosféra ve třídě, program plyne, probíráme plodnost, početí, prenatální vývoj, porod. A pak vkročíme do tématu nečekané těhotenství, pracujeme ve skupinách, prožíváme různé situace a dostáváme se k rozhodnutí, že někdy na těhotenství připraveni nejsme. Mluvíme o dvou variantách, co můžeme dělat. A posluchači vyhodnotí, že přátelštějších řešením je adopce. Pak začínáme mluvit o potratu a jedna z dívek ztuhne. Spolužačka jí položí ruku na nohu. Atmosféra…

Příběh z ČR:
Programy se dotýkají reálných životů dětí

Mám za sebou několik programů na praktické škole a musím říci, že to pro mne bylo dost náročné. Skladba žáků je převážně s různými poruchami učení, pozornosti, mentálními atd. Udržet jejich pozornost nebo vybrat, co je vlastně pro ně, bývá velmi náročné. Navíc většina pochází ze sociálně slabších rodin a ve škole je u některých dětí cítit vzdor, uzavřenost nebo rezignaci. Zvláště je to patrné na druhém stupni, kde často zápasí s docházkou, kouřením, kázeňskými problémy…

Příběh z ČR:
Když zrno padne do úrodné půdy…

Ke konci roku jsem vyrazila do jedné školy v opravdu neveselé náladě. Bylo horko od rána, představovala jsem si, jak na mě zpocení páťáci budou znuděně civět a snít si v duchu o prázdninách, ale díky Bohu vše dopadlo jinak. Program se konal v učebně, kde byl příjemný chládek, technika fungovala a děti byly, díky jejich skvělé učitelce, natěšené na program. Třída opravdu vyzrále komunikovala o všech obtížných tématech.…