Mezi dětmi se Kateřina Babková cítí jako ryba ve vodě. Svou laskavou bezprostředností si dokáže získat pozornost nejednoho nezbedníka.
Program s názvem „Naše třída“ mám ráda. Během aktivit při programu se mnohdy odkrývají jednotlivé zápasy, těžkosti a výzvy dětí, učitelů a někdy i celé třídy. Děti mohou na vlastní kůži zakusit, jak chutná přehlížení od spolužáků nebo ponižování. Zároveň vedeme děti ke kamarádství, odpuštění a k přijetí druhých, i když jsou jiní nebo jim v tu chvíli úplně nerozumíme.
V jedné škole jsem zažila třídu, kde paní učitelka byla zprvu skeptická vůči našim programům a chtěla odejít, jak sama podotkla, aby měla chvíli klid. Nakonec ale zůstala a dokonce se zapojovala.
V této třídě byla ignorace spolužáků na denním pořádku a i paní učitelka potvrdila, že ji zažívá. Popsala, že děti už čtvrt roku nenosí úkoly a že sama pociťuje něco jako nerespekt vůči ní právě v takovýchto situacích.
S dětmi jsme si o tom povídali a hráli scénky skoro celou hodinu. Tímto směrem jsem ještě tento program nezažila.
Paní učitelka byla nadšená a poděkovala nám za to, že jsme ji podpořili a že to děti mohly vidět z jiného úhlu. Druhý den se nám svěřila, že ji naše práce nadchla a že o ní také začíná uvažovat. To byl oproti jejímu původnímu pohledu na nás opravdu posun.
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Fotografie k článku pochází z programu Zdravá mládež a nemá přímou spojitost s uvedeným příběhem.
