Příběhy rodin, kterým Vaše dary pomohly, Vás nenechají na pochybách, že jste se rozdělili s velmi potřebnými. O potravinové pomoci, kterou může International Needs (IN) rozdávat díky darům českých dárců.
Během nouzového stavu Babulovi nezbývalo než vyhlížet mezi dveřmi a doufat, že se někdo nad jeho hladovějící rodinou slituje. Díky českým dárcům se pomoci dočkal.
„Draly se mi slzy do očí, když jsem viděl, jak moje žena a děti trpí hlady. Nemám slov to trápení popsat,“ svěřuje se Babul.
Babul je muž trpasličího vzrůstu. Živil se tím, že bavil lidi obratnými cviky a veselými triky. Lidé mu za pobavení rádi dali pytlík rýže, luštěnin nebo pár brambor. Když kvůli všeobecné karanténě v zemi nemohl Babul mezi lidi, jeho rodina brzy narazila na dno svých zásob. Po rozvolnění protipandemických opatření zjistil, že se s ním lidé kvůli vlastní chudobě již nejsou ochotní rozdělit. Začal na sobě také těžce pociťovat předsudky okolí. Mnoho lidí v Bangladéši si totiž myslí, že trpasličí lidé nevyrostli proto, že jsou prokletí. Balík potravin a hygienických potřeb od International Needs zbavil jeho rodinu starostí na několik týdnů. Za pracovníky, kteří mu potraviny donesli, volal: „Vyřiďte poděkování dárcům. Dělají ohromnou práci!“
Pro tuto samoživitelku dvou malých dětí, byla situace v karanténě zoufalá. Potravinová pomoc pro ni znamená jídlo na několik týdnů.
Pomoc pro hladovějící Bangladéšany ohrožené pandemií je stále potřeba. Proto můžete přispět i dnes, a to jakoukoliv částkou. Podrobnosti včetně darovacích nástrojů najdete zde.
Zprávu z projektu za rok 2020 můžete číst zde.
Sobita je maminka dvou malých chlapců. Manžel ji opustil a oženil se s jinou ženou. Sobita vyrábí košíky z bambusu a prodává je na trhu. Její příjmy jsou ale velmi nízké. Během karantény Sobita výrobky prodávat nemohla a rodina spoustu dní přežívala bez jídla. Pytel trvanlivých potravin a hygienických potřeb od International Needs jim velmi pomohl a vrátil naději do dalších dní.
Bez pomoci českých dárců by tato žena a její rodina mnoho týdnů hladověla.
V oblastech Naogaon a Puthia zajišťoval distribuci potravinové pomoci podporovaný místní duchovní pracovník Ratan (více o něm se dočtete zde). Z terénu nám napsal: „Díky Vám poskytujeme jídlo lidem v krajní nouzi, bezmocným a chudým. Jejich jediným zdrojem příjmů jsou denní mzdy. To znamená, že žijí z ruky do úst. Pokud vydělávají, mohou jíst; pokud nemohou vydělávat, nejí. V důsledku epidemie se ocitli v zoufalé situaci. Děkovali dárcům, kteří ve svých srdcích mají Boha, a proto pomáhají druhým.“
