Co si představíte pod názvem programu „Moc slova“? My jsme tápali, ale už víme. Program to byl jedinečný!
Co z toho bude? Ida čte dětem zadání k pohybové aktivitě.
Za deštivého listopadového rána jsme se s Idou vydali z Kolína do jedné nedaleké vesničky. Čekaly nás postupně programy ve dvou 6. třídách.
Děti už Idu znaly. Společně se setkali v září na stmelovacích programech. Na 1. stupni tito šesťáci tvořili jeden velký kolektiv, ale na 2. stupni je vedení školy rozdělilo do dvou tříd a přidalo k nim ještě nějaké nové děti z malotřídek z okolních vesnic. Toto rozdělení třídy žáci nenesli vůbec dobře. Zářijový stmelovací program tak Ida vnímala jako jeden z náročnějších.
Tentokrát se zdálo, že už se třídní kolektivy „usadily“ a děti si program od samého začátku užívaly.
Zadání je jasné. Co vše se může dotýkat země, víme. Kdo úkol splní jako první?
Téma znělo „Moc slova“.
Snažil jsem se představit si, o čem to bude… To, co přišlo, zaujalo nejen děti, ale i mě a přihlížející učitelky.
Ida pokládala do pléna otázky, nad kterými děti přemýšlely (a mnohé i odpovídaly), a velmi citlivě je střídala se zajímavými videi, obraznými ukázkami či vyprávěnými příběhy.
Nechyběly ani herní aktivity, které doplnily téma a při jejichž rozboru se dalo navázat na to, jak to mají děti mezi sebou „tady a teď“.
Vše se týkalo toho, co může způsobit obyčejné slovo!
Jak často se vzájemně chválíme?
Jak často si stěžujeme?
Můžeme dělat v životě chyby? Co se z nich naučíme?
Musím se přiznat, že chvílemi jsem byl dojat. To, že mi tečou slzy, jsem skryl jen díky tomu, že jsem seděl až vzadu za všemi dětmi.
Když své povídání Ida doplnila i biblickým příkladem moci slova, bylo to velmi přirozené a nikdo se nad tím nepozastavoval.
Baví se děti i lektorka. Při programu Idy bývá vždy veselá a uvolněná atmosféra.
Velmi podobná atmosféra byla i ve druhé šestce. Uvědomil jsem si, i ze svých lektorských zkušeností, že děti jsou ochotny se s osobními věcmi svěřovat až ve chvíli, kdy se cítí opravdu bezpečně. A to se zde očividně cítily.
Myslím, že to byl jeden z hlavních bonusů této besedy: otevřená a bezpečná atmosféra způsobila, že se děti uvolnily a užily si program naplno.
Potlesk na konci byl naprosto spontánní a autentický. A nezůstalo jen u něj. Žáci se ptali, kdy bude další program.
O přestávce má Ida prostor probrat s třídní učitelkou důležité postřehy z programu.
Znovu mi došlo i to, že pokud se má dobře pracovat se třídou, je třeba dobré spolupráce s učiteli.
I to zvládala Ida bravurně. O přestávkách spolu s učiteli vždy zkonzultovala dění i atmosféru ve třídě.
Bylo zcela přirozené, že při loučení se paní preventistka těšila na další setkání s Idou.
Mgr. et Bc. Martin Stavjaník, pověřený supervizor lektorů v programu Zdravá mládež
