Můžeme se z naší historie poučit? Podle zkušeností lektorů to možné je. Přečtěte si, jak postřehy z naší historie pomáhají dnešním dětem…
Každý lektor má „svá“ témata, která nabízí školám. Lektor Radek Hejret se hodně zaměřuje na historii českou i světovou:
„Na podzim si z mého portfolia střední školy pro své studenty často vybíraly nelehké téma týkající se historie šoa (obětí holocaustu). Všude byli žáci velmi vnímaví. Chtěli se dobrat příčin holocaustu a nebylo jim lhostejné nebezpečí současných projevů antisemitismu.
Na tyto programy se vždy snažím s sebou přivézt některého z dosud žijících pamětníků, kteří hrůzy holocaustu přežili. Osobní příběhy očitých svědků k dětem mluví jasně a jednoznačně, byť i jen převyprávěné. O co více jedinečné je, když se žáci mohou s pamětníky setkat naživo, tváří v tvář!
Druhým tématem, které si školy často volily, byl interaktivní program o životě a díle Jana A. Komenského. V každičké třídě, kam jsem zavítal, se žáci projevili jako velmi empatičtí posluchači, kteří touží po hlubších znalostech z naší historie.
Na jedné základní škole v městečku na severozápadě Čech jsem tak s osmáky mohl proniknout nejen do hlubin životního příběhu Komenského, ale také, a zejména, do životních příběhů jich samotných. Při společných aktivitách i v osobních rozhovorech o přestávkách začaly na povrch vyplouvat věci z jejich soukromí. A nebylo to veselé vyprávění. Skoro všichni ve svých 13 letech zažili zklamání z nás dospělých: rozvedli se jim rodiče, někdo z nejbližších jim ublížil, není schopen soustředěně naslouchat jejich hlasu…
Když jsme pak hlasovali, jaká oblast společnosti podle nich potřebuje proměnu nejvíc, jednoznačně vyhrála rodina. Zde je seznam největších problémů tak, jak je sami vnímají: hádky, alkohol, lhaní, žádný respekt, nezájem o psychický stav dětí, vzájemná nedůvěra.
A jak by to šlo napravit? Sami žáci navrhují například tato možná řešení: všechno si v klidu vyříkat; najít čas otevřeně hovořit o svých problémech; řešit problém alkoholismu vhodnou terapií nebo léčbou; naučit rodiče, aby se jich ptali nejen: „Jak bylo ve škole?“ a „Co jste měli k obědu?“ Ale aby se zajímali o jejich vnitřní pocity, s čím bojují, co je trápí, jaké mají zájmy, sny, touhy…
Důležité je problém lokalizovat a pojmenovat. To je první krok k úspěšnému řešení.“
(ze zprávy lektora Radka Hejreta)
Podívejte se na rozhovor s Radkem o jeho zajímavé práci:
Děti na českých školách možná netrpí tolik existenční nouzí. V dnešní složité době jsou více ohroženy jejich postoje a hodnoty. Se správným životním nasměrováním jim rádi pomáhají i lektoři z programu Zdravá mládež.
Lektorský program můžete podpořit zde.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů? K odběru se přihlaste zde.