Více než polovina nepálských dětí zažije neúspěch u jednotných závěrečných zkoušek v 10. ročníku, kterým se v Nepálu uzavírá základní škola. Děti podpořené v adopci dětí na dálku ale bývají mnohem úspěšnější než většina jejich vrstevníků. Co dává podpořeným dětem výhodu?
Celostátní zkoušky pro 10. třídu, Secondary Education Examination (SEE), jsou v Nepálu velká událost. A to nejen mezi studenty, kteří se na ně připravují a pak netrpělivě vyhlížejí výsledky. Dlouho dopředu se o nich mluví také v médiích. Podle celostátních údajů je letošní úspěšnost pouze 47,86 %, ostatní děti neuspěly. V oblasti vzdělávání je v Nepálu stále co zlepšovat. Letos se ke zkoušce SEE dostavilo 40 studentů podpořených v dálkové adopci a z nich prospělo s dobrým hodnocením nadprůměrných 72,5 %, zbytek je nehodnocen a připravuje se na doplňovací zkoušky. Čím to je, že podpořené děti dosahují v průměru lepších výsledků než běžné děti z Nepálu? Důvodů najdeme hned několik.
Podporující prostředí pomáhá dětem utvářet si zdravé životní postoje
Podpořené děti mají zázemí v organizaci International Needs (tj. partnerská organizace Nadace Mezinárodní potřeby, dále také IN), která v Nepálu zprostředkovává adopci dětí na dálku. Práce IN nekončí u výběru dětí a získávání zpráv pro dárce. Dětem a jejich rodinám se pravidelně věnují, nabízí jim poradenství, pořádají osvětové akce.
Jen v posledních pár měsících uspořádali tyto programy pro děti: o třídění odpadu a životním prostředí; o právech dětí a osobní hygieně; „o zlých a dobrých dotecích“ – aby děti věděly, kdo a jak se jich smí dotýkat a jak se bránit; o drogách a HIV; seminář pro rodiče; schůzku pro děti z 10. a 12. ročníků, kde si děti mohly efektivně utřídit plány do budoucna a udělat si lepší představu o kariérních a vzdělávacích možnostech, které se jim nabízí. Celá tato služba dohromady pomáhá dětem v motivaci a správném nasměrování.
Díky podpoře zahraničního dárce mohou děti často zvolit lepší školu
I děti v Nepálu potřebují vědět, že existují dobré a zlé doteky, a umět rozeznat, které si nechat líbit a které ne.
Na volbě školy v Nepálu hodně záleží, rozdíly mezi školami jsou veliké. A různě vysoké jsou také poplatky za ně. Kromě toho spolu s finanční podporou přijde do rodiny i jistá stabilita a odpadne nejistota, zda ještě příští měsíc zbyde dost peněz na zaplacení školného, nutné pomůcky a povinnou uniformu. Vůbec není maličkost, pokud děti vědí, že školní úspěch závisí jen na nich a že nebudou muset školu opustit předčasně kvůli nedostatečnému příjmu rodičů.
Své o tom ví Anu, Pratik a Nirman. Ani jeden z nich nemá rodiče. Vyrůstají společně u opatrovnice. Jako sirotci by pravděpodobně sotva prošli základní školou. Protože jsou ale všichni tři v adopci dětí na dálku, jejich příběhy se vyvíjejí zcela jinak. Nirman má dárce z USA a studuje na vysoké škole. Pratik a Anu jsou v 10. a 12. třídě díky českým dárcům.
Vědomí, že dětem svou důvěru svěřil zahraniční dárce přenáší hory
Není to poprvé a pravděpodobně ani naposledy, kdy píšeme o tom, že podpora zahraničních dárců je pro děti obrovskou motivací a hnacím motorem. Ať už dárci „svým“ dětem píší dopisy či ne, děti se snaží dělat maximum, aby svého dárce nezklamaly. Vědomí, že si zrovna je vybral někdo z dobré vůle a přesvědčení, že mohou díky dobrému vzdělání změnit svůj život, je naprosto zásadní motivací.
Další z preventivních programů v Nepálu – o právech dětí.
Příkladem motivace a odolnosti je Rinki Rachel. Rinki pochází z chudé zemědělské rodiny z nepálského venkova. Tatínek si moc přál udržet obě dvě své dcery ve škole, ale prostě nevydělával dost na to, aby to bylo možné. Naštěstí se Rinki v raných školních letech dostala do programu adopce dětí na dálku a díky tomu nedávno dokončila dokonce dvě bakalářská studia, obory teologie a umění. Je z ní velice angažovaná mladá žena. Bez podpory by toto ale vůbec nebylo možné. I kdyby nějakým zázrakem rodina zajistila školní poplatky v raných letech vzdělání, Rinki by pravděpodobně nedokončila střední školu. Ve 12. třídě (závěr středoškolského studia) se Rinki potýkala se studijními problémy, opakovaně se jí nepodařilo složit závěrečné zkoušky, bojovala se strachem a malým sebevědomím. Popisuje, že jen díky zahraniční podpoře, která nikdy nepolevila, cítila, že jí někdo věří. A tak nepolevila ani ona a v roce 2019 zkoušky úspěšně zvládla.
Povídá: „A podpora pokračovala dál i na vysoké škole! Když se ohlédnu zpět, jsem plná vděčnosti.“
Staňte se motivací a hnacím motorem pro chudé dítě z Nepálu i vy.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
