Kdo by se nechtěl stát hrdinou? Při „únikovce“ Mise Mars dostane příležitost opravdu každý. Úkolů je spousta, času zoufale málo. Podaří se třídě vyhrát a úspěšně dokončit celou misi?
„Poslední roky slýchám od učitelů stesky nad tím, že pro žáky 8. a 9. tříd chybí možnost společného týmového zážitku – takového adaptačního programu pro starší – a to ani kdyby někam chtěli vyjet (což je organizačně náročné), natož aby zážitek přijel za nimi do školy. Stává se často, že v těchto ročnících žáci jedné třídy nejsou schopni promluvit si z očí do očí nebo spolupracovat jinak než v už hotových uzavřených skupinkách.
Tak se mi začal v hlavě rodit koncept únikové hry s názvem Mise Mars. ‚Únikovka‘ je týmová hra, ve které hráči řeší různé hádanky a úkoly. Cílem je, aby se v omezeném čase dostali z uzavřeného prostoru nebo dosáhli určeného cíle.
V Misi Mars se z žáků stávají kosmonauti, kteří letí na planetu Mars vystřídat posádku stanice MARS 3. Let trvá 6 měsíců. Dva týdny před odletem však původní posádka přestala vysílat zprávy. Stanice se ze snímků z družice zdá poškozená. Nová skupina dostane za cíl zprovoznit stanici, udržet se při životě a zjistit, co se stalo s původní posádkou.
Celá hra trvá 4 vyučovací hodiny. Má úvodní video, video na projektoru, které řídí 90 minut celou hru, nástěnku, boxy na jídlo, skafandry, otevírací krabičky na kódy, minihry s balónkem nebo lahví. Ve hře jsou dva notebooky, na kterých žáci komunikují s umělou inteligencí. Jedna ale lže, a tak musí hráči uplatnit dovednosti kritického myšlení, aby zjistili která. 45 minut trvá příprava a sestavování týmů a 45 minut máme reflexi po hře.
Poprvé jsem program uvedl na gymnáziu pro třídu, ve které jsem měl několik preventivních programů navíc, protože její kolektiv nebyl nikdy úplně jednoduchý. Zde mám nějaké anonymní zpětné vazby od studentů:
Jaká část programu na vás udělala největší dojem?
„Spolupráce celé třídy při hře. Bylo super vidět naši třídu spolupracovat.“
„Propracovanost programu do detailu.“
„Možnost komunikace s AI.“
„Po chaotickém úvodu jsme už věděli, co máme dělat, a každý nějak přispěl.“
„Hned ze začátku mě překvapilo, jak moc si všichni začali pomáhat a spolupracovat.“
„Více takovýchto her!“
Děti na českých školách možná netrpí tolik existenční nouzí. V dnešní složité době jsou více ohroženy jejich postoje a hodnoty. Se správným životním nasměrováním jim rádi pomáhají i lektoři z programu Zdravá mládež.
Lektorský program můžete podpořit zde.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.