Emmanuel pochází z Jižního Súdánu. Přišel o tatínka i maminku, babička se o něj neměla jak postarat a sám se neuživil. Přesto nezahořknul. Nezůstal totiž sám, dárci z ČR mu dali naději na lepší život a on chce být stejný jako oni.
Jižní Súdán není českým dárcům lhostejný a Jihosúdánci si této sounáležitosti velmi váží. Naplno se projevila v loňské Vánoční sbírce, jejíž výtěžek přinesl v roce 2025 velmi konkrétní hmotnou pomoc pro 174 sirotků, vdov, starých lidí a osob se zdravotním postižením, a to právě v době krize.
Dvacátý první ročník soustředění lektorů na téma „Nasycení hladových“ se bude konat 8.–9. září 2025. Přihlaste se do 10. 7. 2025. Více informací naleznete zde.
I hospitalizované děti potřebují slyšet – o úskalí závislostí, o šikaně, o vztazích… Možná mají s řadou témat osobní a ne zrovna příjemné zkušenosti, o to víc pro ně může být takové setkání zásadní.
Preventivní programy jsou plné zajímavých aktivit. Třeba při jednom imaginárním soudním procesu měli terciáni posoudit, zda je alkohol vinen za to, že se skupina teenagerů tajně opila a způsobila škody na párty. Co myslíte, k jakému verdiktu tato třída dospěla?
Vzdělání je hnací silou sociálního rozvoje a pokroku. Toho si jsou dobře vědomi naši kolegové z organizace International Needs v Bangladéši, podpora vzdělávání je hlavním pilířem jejich činnosti. Nutnost vzdělání si uvědomovali i Aponovi rodiče, jenže ani tak nebylo do poslední chvíle jisté, zda Apon do 1. třídy nastoupí.
I když v Bangladéši ani v zimě nepřekročí teplota bod mrazu, nejnižší teploty mohou klesnout až na 5°C. A to už je pořádná zima na to zůstat s holýma nohama a v krátkém triku. Díky dárcům z ČR dostaly všechny děti z dětských domovů Savar a Bethany hřejivou mikinu, ponožky a rukavice.
Díky dárcům ze zahraničí má přibližně 380 nepálských dětí zajištěn přístup ke vzdělání, z toho má asi 150 dětí podporu z ČR. Kvalitní vzdělání a dobré životní podmínky nejsou pro chudé nepálské děti samozřejmostí.
Jsou události v naší historii, které je potřeba stále připomínat. Nesmíme zapomenout, aby k podobným hrůzám už nikdy nedošlo. Lektoři přinášejí tato témata do českých škol, aby ani naše děti něco podobného nemusely nikdy zažít.
Ayusa má tři starší sestry a nemocné rodiče, tatínek je němý a maminka má místo nohou protézy. Díky dlouholeté podpoře v projektu dálkové adopce ale mohla Ayusa chodit do školy a nyní sama vydělává a platí si vysokou školu.