Loni před Vánoci jsme Vám psali, že burkinské děti netouží po drahých a značkových darech. Nedostává se jim ale spousty základních potřeb a vybavení a prosili jsme o příspěvek na trika, boty a vánoční pohoštění. Vy jste naši prosbu vyslyšeli. Pro děti to byly skutečné Vánoce, které do té doby nezažily.
Přečtěte si o tom, jakou cennou zkušenost získal lektor, když šel s preventivním programem za dětmi do školy ve vyloučené lokalitě.
Extrémní chudoba, sociální vyloučení, nucené předčasné sňatky a vykořisťování, tomu čelí dívky ve věku 14-20 let z Burkiny Faso. A právě jim jste se rozhodli pomoci. Anketa, komu pomůžeme u příležitosti 30. výročí založení nadace, je uzavřená. Chcete vědět více o vítězném projektu Kurzy šití – nová šance pro dívky v Burkině Faso?
Někteří lektoři se vedle programů na školách dětem věnují i ve svém volném čase, například jako vedoucí v nízkoprahových klubech nebo komunitních centrech pro děti a mládež. Je to služba často náročná, ale také silná a obohacující.
Co když se na programu otevře nějaké zásadní téma, které se nestihne probrat? Nebo se vyrojí otázky, které se nestihnou zodpovědět? Řada lektorů má jedinečnou možnost pozvat žáky například do volnočasového klubu nebo k následnému osobnímu rozhovoru. Je to radost, když se takové setkání podaří.
Ameně není ještě ani osmnáct, ale zdálo se, že v této době už bude muset být vdaná a pracovat jako služebná nebo v jedné z bangladéšských továren. Díky dárcům ze zahraničí má ale možnost o své budoucnosti rozhodnout svobodně. Může zdarma chodit do školy a s odhodláním a vděčností vyhlížet svůj budoucí život.
Emmanuel pochází z Jižního Súdánu. Přišel o tatínka i maminku, babička se o něj neměla jak postarat a sám se neuživil. Přesto nezahořknul. Nezůstal totiž sám, dárci z ČR mu dali naději na lepší život a on chce být stejný jako oni.
O holocaustu se mohou děti dozvědět spoustu informací z kvalitních knih a dokumentů, ale nic nepředčí osobní setkání s člověkem, který to vše zažil na vlastní kůži. Děti tu možnost ještě dnes mají. Díky lektorům, kteří pro ně pořádají programy s pamětníky holocaustu. A někdy jsou opravdu zajímavé i okolnosti, za kterých je takový program dojednán…
Špatné silnice, vysoká inflace, nefungující zdravotnictví, školství a bezpečnostní složky… To je smutný výčet reality Jižního Súdánu. Dokážeme si alespoň trochu představit náročné životní podmínky, které se tolik liší od těch, ve kterých žijeme my?
Oázy jsou poměrně nový zážitkový program. Jeho cílem je, aby si účastníci mohli odpočinout a občerstvit se, stejně jako poutníci v oáze uprostřed vyprahlé pouště. Lektoři nachystají různá stanoviště. Každý zúčastněný si zde může vyzkoušet a najít nejvhodnější způsob relaxace a regenerace. Přečtěte si, jak se program povedl na jedné malé základní škole.