Lektor Marek Vicany pracuje s dětmi a mládeží velmi specifickým způsobem. V jednom dni ho můžete potkat ve dvou odlišných rolích: dopoledne rapový zpěvák na koncertě, kde nadšení žáci základních škol tancují a zpívají v rytmu hudby Markovy kapely; odpoledne vlídný, ale náročný trenér fotbalového kroužku v jedné vyloučené romské lokalitě.
Takový Markův den začíná brzy ráno, kdy musí se svou kapelou High Vibes vyrazit na domluvené místo koncertu, které může být v podstatě kdekoliv v republice. Hudebníci vyloží aparaturu, nachystají sál, naladí si nástroje a hlasy a jdou do „akce“. Akce v tomto případě znamená výchovný koncert moderního střihu, kde se střídá povídání příběhů ze života o mezilidských vztazích kombinované se zpěvem rockově rapových písní a tancem publika, složeného ze žáků základní školy.
Marek s Jamalem si v dětství prošli náročnými momenty. Dnes spolu zpívají v kapele a vypráví dětem o tom, že odpuštění a práce na dobrých vztazích má hluboký smysl.
Zaměření celé akce s názvem Na vlnách přátelství je jasné: prevence šikany, podpora všímavosti a pozitivních vztahů s důrazem na odpuštění. Zvláště posledně jmenované neprobíhá jen v teoretické dimenzi. Marek se totiž s druhým zpěvákem Jamalem zná už od základní školy – jako úspěšné dítě bohatých rodičů Marek skutečně šikanoval Jamala zejména kvůli jeho odlišné barvě pleti. Až po mnoha letech došlo k prozření a vzájemnému odpuštění. I proto mohou dnes oba stát před dojatým publikem a interpretovat svůj společný příběh. Je cítit, že děti dobře vědí, o čem jejich idoly na pódiu mluví. Takových příběhů a výzev slyšíme během koncertu více a vše je rámováno energickými písněmi, kdy si žáci mohou „zapařit“ spolu s kapelou.
Po skončení akce se můžou přijít žáci s kapelou ještě vyfotit a prohodit pár slov, popřípadě předat kontakty. Nechybí ani dojetí a slzy. Kluci z kapely se snaží mladým předat poselství, že jsou jedni z nich, bojují se vztahy a odpuštěním a řeší stejné problémy.
Každé setkání malých fotbalistů a fotbalistek začíná společným nástupem.
Střih. Jsou dvě hodiny odpoledne, vyučování na základní škole v děčínské vyloučené lokalitě skončilo a děti odcházejí domů. Ale ne všechny. Dvacet až třicet z nich běží radostně do tělocvičny.
Tam už Marek připravuje scénu, tentokrát přehrazuje velký sál tělocvičny plastovými mantinely na jedno větší a dvě menší hřiště. Žáci mu běží na pomoc a společně přidávají na každé hřiště branky.
Po chvíli už stojí všichni v řadě a než je Marek rozdělí na tři různé zápasy (tedy 6 týmů), zopakuje si společně s nimi základní pravidla kroužku: vzájemný respekt, čestný boj a soupeření bez záludností. Pak už všichni vědí, kam jít a co dělat. Marek se přidá k jednomu z týmů nejstarších žáků a hrají
Pro Marka to znamená současně sledovat dění na všech palubovkách. Když se stane na jiném hřišti problém, odbíhá situaci řešit. Jinak radí a povzbuzuje své svěřence v rámci probíhající hry. Celé to má akční ráz a hodina uběhne velmi rychle. Na konci si soupeři podají ruce, uklidí a rozejdou se. Mezitím ještě Marek stihne prohodit pár slov s konkrétním dítětem ohledně prospěchu ve škole nebo o tom, jak se dítě momentálně v životě má.
Markova služba je neuvěřitelně energická, zábavná a pestrá. Na první pohled jeho aktivity propojuje touha předat dětem pozitivní zážitky a postoje do života. Za zmínku stojí, že kdyby se vše odvíjelo jinak, Marek mohl být dnes fotbalovou hvězdou Slavie Praha, kde od malička trénoval – a obdivovali bychom ho v televizi, možná i v Lize Mistrů. Jsem vlastně rád (a nejsem sám), že se Markův život ubíral jiným směrem. Může tak pozitivně ovlivnit děti, se kterými by se pravděpodobně jinak nikdy nesetkal.
Mgr. et Bc. Martin Stavjaník, pověřený supervizor lektorů v programu Zdravá mládež
