Tématem přednášek Jitky Kultové je prevence neplánovaných těhotenství. Na základní přednášku navazuje v té samé třídě následná beseda, která se koná vždy po týdnu. Ta už nepřináší nové informace. Je pouze prostorem k odpovědím na otázky, které si žáci mezitím připravili. A především je to prostor pro anketu, ve které mají děti za úkol vyjádřit svůj názor k některým modelovým otázkám týkajícím se tématu přednášky.
Na konci června se dvě takové besedy konaly v devátých třídách v Blovicích. Jitka mi prozradila, že jedna z uvedených tříd byla během přednášky o poznání pasivnější. Byla tedy otázka, jak se v ní bude dařit beseda.
Jedna z těchto besed nebyla opravdu úplně snadná. Dlužno ovšem říci, že Jitka vede besedy aktivním a povzbudivým stylem, takže úplná pasivita je prakticky vyloučena. Jitka do debaty opět zapojuje své mistrné schopnosti, kdy v podivuhodné dynamice spojuje řeč, mimiku, postoj těla, barvu hlasu. Díky tomu Jitka nikoho nenechá propadnout nudě.
Zajímavý je již formát besedy, založený na anketních otázkách. Žáci je mají před sebou písemně a zatrhnou jednu z možností řešení či správné odpovědi. Pro příklad – jedna z otázek zní: „Je ti 16, studuješ školu a došlo k tomu, že čelíš neplánovanému těhotenství. Jak ho vyřešíš?“ Možností je několik – nechat dítě narodit a vychovávat ho i za cenu ztráty školy. Na výběr je též potrat nebo adopce.
V anketě nejde ale jen o to, aby děti vypracovaly své odpovědi. Jitka se pak vždy ptá, kdo volil kterou možnost. Následně s dětmi debatuje o tom, proč si myslí právě toto a jak se na věc dívají.
Díky tomu uběhne hodina soustředěné debaty jako voda. Jitka dokáže s velkým humorem a nadhledem čelit nejrůznějším citlivým či ožehavým otázkám. Každý je se svým názorem respektován, i když ne s každým se Jitka ztotožňuje.
Následná beseda je výbornou tečkou za základní přednáškou. Na postojích dětí je vidět, že jejich vnímání hodnoty své sexuality a hodnoty lidského života se velmi posílilo. Několik hodin strávených v přednášce nad prostými fakty o lidském zárodku a o vzniku lidské bytosti přináší bezpochyby do jejich duší nesmazatelnou stopu úcty k sobě samým a k zázraku lidského života.
