Jedna lektorka, stejné téma, naprosto odlišné třídy a rozdílné zkušenosti. Někdy na odlehčení situace a navození správné programové atmosféry pomůže třeba hned úvodní aktivita.
Přejít musí celá skupinka, k dispozici je jen omezené množství barevných čtverců, jak si s takovým úkolem děti poradí?
„Před programy ve dvou devátých třídách za mnou přišla paní učitelka: ‚Prosím Vás, dejte si tady čokoládový bonbón, dneska to budete mít těžce vydřené…‘
Na mé doplňující otázky se nechala slyšet, že jedna třída nemluví. ‚Jak to myslíte, nemluví?‘
‚No, že nemluví. Nikdy. O ničem. Je tam prostě ticho.‘
Když jsem se zeptala na tu druhou třídu, paní učitelka začala vyloženě lomit rukama: ‚Ti zase mluví pořád! Ale ne k tématu! Jsou drzí, překřikují se, škodí si…‘
Nebylo mi zrovna lehko u srdce. Téma, které jsem pro třídy měla, se jmenuje Morální bludiště. Zejména první aktivita o rychlém rozhodování, která je svižná, odlehčená a zároveň přiměřeně osobní, mi dávala určitou naději. Hluboký nádech, výdech… Buď to dneska zaklapne, nebo ne.
Jak se lépe naučit spolupráci ve skupině? Na základě indicií musí spolužáci radit jednomu odvážlivci, aby bezpečně přešel přes čtvercovou síť.
První devítka. Ve třídě takové ticho, že ještě na chodbě jsem měla dojem, že jsem asi špatně. Jmenovky si nalepili bez jediného slova, na moje pokusy o komunikaci nereagoval vůbec nikdo. Koutkem oka jsem zahlédla protočené oči jedné žákyně, a pokud by se dalo něco vyčíst z neverbálních projevů třídy, byl by to jasný vzkaz: ‚Teď bychom chtěli být úplně někde jinde.‘
V duchu si říkám, že první aktivita je buď získá, nebo je to ztracené. Třídě objasním, že program bude o rozhodování, chybách, nápravě, následcích rozhodnutí… a že abychom si to hned zkusili, chci po nich rychlé rozhodnutí mezi dvěma možnostmi: ‚Co máš radši: chleba nebo rohlík?‘ Hlasuje se pohybem, chleba je doleva, rohlík doprava.
Copak to tu máme za aktivitu? Spotřeba toaletního papíru bude asi obrovská, ale vypadá to, že děti se dobře baví.
Třída se postupně probírá a při třetím hlasování už vládne čilý ruch, vykřikují se názory, sem tam je slyšet smích následovaný krátkou historkou k dané otázce. Než hra skončí, vím, že to bude jízda.
Třída krásně pracuje, bavíme se o rozhodování a na konci na lístečky píšou:
‚Tohle jsem přesně potřeboval. Už se tolik nebojím, co bude dál.‘
‚Bavilo mě to. Jak jsme se všichni bavili spolu a spolupracovali.‘
‚Takhle jsem naši třídu ještě nezažila. Bylo to super.‘
Paní učitelka neskrývala překvapení a radost!
Děti jsou rozdělené do skupinek, témata jsou zadána, společné přemýšlení a tvoření může začít. Tato děvčata mají téma „rodina“.
Do druhé devítky jsem šla s lehčím srdcem. Přece jen, víc mě děsí ticho než hlučná třída.
První aktivita zafungovala zase skvěle. Rozvrkočenou třídu uvrhla do proudu programu, téma je chytlo a své schopnosti vášnivě diskutovat zaměřili na téma, které se nám podařilo otevřít i na hlubší a osobnější rovině.
Když jsme se bavili o odpuštění, bylo ve třídě na chvíli úplné ticho, kdy skoro slyšíte, jak se těm mladým lidem utřepávají hodnoty, jak se jich to dotýká a posouvá správným směrem.
Závěr programu je zase odlehčený a tahle třída to hodně ocenila.
Paní učitelka byla nadšená. ‚Tohle jsem vážně nečekala! Úplně jste mi zlepšila názor na celou tuhle třídu.‘
Tohle jsou chvíle, kdy víte, že to má smysl. A je dobré si je pamatovat, uložit, zavařit do skleniček a otevírat ve chvílích, kdy přijdou ty opačné momenty, které nevyhnutelně patří k naší práci také. Ale dneska je čas mít radost z toho, co se povedlo.“
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Podpořte lektorskou práci a pomozte tak českým dětem.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
