Mám za sebou několik programů na praktické škole a musím říci, že to pro mne byly dost náročné. Skladba žáků je specifická. Jsou zde převážně děti s různými poruchami učení a pozornosti, mentálními poruchami atd. Udržet jejich pozornost nebo vybrat, co je vlastně pro ně vhodné, bývá velmi náročné.
Navíc většina z těchto dětí pochází ze sociálně slabších rodin a u některých z nich vnímám silný vzdor, uzavřenost nebo rezignaci. Zvláště je to patrné na druhém stupni, kde často zápasí s docházkou, kouřením, kázeňskými problémy a neochotou se do čehokoliv zapojit. Samostatná práce žáků zde funguje omezeně nebo vůbec.
Přesto jsou programy, které je oslovují. Např. v tématu „Moderní je nekouřit“ se očividně našli a celkem otevřeně povídali o své vlastní závislosti. Mnohé překvapila samotná finanční zátěž kouření. Spočítali jsme, že vykouří-li denně krabičku cigaret cca za 100,-, ročně je to přijde na 36 500,-. To je dost zaskočilo. Taky sami na sobě vnímali zdravotní problémy, o kterých jsme hovořili.
Někteří si problém závislosti uvědomují. Zároveň je pro ně těžké s tím něco udělat, protože jsou silně negativně ovlivněni rodinou a vrstevníky, tedy prostředím, ve kterém žijí.
Někteří kouří například už od pěti let a mají tak vytvořenou silnou závislost na nikotinu, kvůli níž je pro ně těžké kouření zanechat.
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Fotografie k článku pochází z programu Zdravá mládež a nemá přímou spojitost s uvedeným příběhem.