„Před týdnem jsem přednášel na jedné vesnické základní škole. Pamatuji si, že jsme zde s kolegou byli asi před osmi lety. Tehdy nám nadšení osmáci mávali z oken na rozloučenou a skandovali naše jména. Byl to asi nejtriumfálnější odchod ze školy, který jsem kdy zažil. To si lehko připadáte jako hvězda.
Tentokrát byla atmosféra jiná. Na škole řeší problémy v mezilidských vztazích, jako tomu je v každé skupině lidí. Přednášel jsem tam 4x o šikaně a ponižování pro žáky od 4. do 7. třídy. Klukům a holkám seto líbilo a mnozí pochopili, co jsem jim chtěl předat. S výchovnou poradkyní jsme na závěr mohli hodinu mluvit o jejích pohledech na kluky a holky, o osobních nadějích a atmosféře ve společnosti. Bylo to moc dobré.
Stejně pozitivně mě překvapila otevřenost některých tříd na Osmiletém gymnáziu. Počet přednášek na této škole se nakonec zvýšil z deseti na 12 dvouhodinových programů.“
