Je těžké, když člověk zůstane na své trable sám, natož když zrovna prochází náročnou životní etapou dospívání. Potkat někoho, kdo pomůže nasměrovat, u koho je možné se vyplakat úlevou, to je balzám na dospívající duši.
Program s názvem „Trable dospívání“ je pro sedmáky, kteří právě prožívají pubertu v plném proudu, jako stvořený. Trvá dvě hodiny a vnějšímu pozorovateli by zdánlivě mohlo připadat, že děti pod citlivým vedením lektora Ivo Neuvirta procházejí sezením skupinové terapie. To je opravdu jen zdání!
Zato psychická úleva, kterou mohou děti na programu zakusit, je naprosto skutečná a hmatatelná.
Zároveň tu padne spousta skvělých praktických rad do života spolu s příběhy, které dokreslují jednotlivá podtémata: problémy s rodiči, zodpovědnost nebo vrstevnické vztahy. Vše podbarvuje diskuze nad otázkami, ke kterým patří např. „Jaké to je být považován za dospělého?“ nebo „Chtěl bys být opět dítětem? A proč?“ či „Těšíš se, až budeš dospělý? Proč?“
Už z kontextu je jasné, že dospívání je velmi specifické období života a pokud v něm nemáte blízkého člověka, se kterým všechny změny můžete probírat, něco důležitého vám schází.
Dvě hodiny na programu sice nemohou tuto potřebu naplnit, avšak to, co dětem nabídl Ivo, mělo pro ně neocenitelnou hodnotu. Velmi citlivě a přitom nenuceně otevíral různé náročné otázky a dával prostor žákům, aby se rozpovídali.
V této atmosféře mě ani nepřekvapilo, že se postupně tři žáci rozplakali. Jeden z nich – třináctiletý chlapec – za Ivem po skončení programu přišel a děkoval mu, že si mohl uvědomit a vnitřně odžít některé problémy ze svého života.
Téma o dospívání se dá pojmout různými způsoby:
jako show, jako předání balíku důležitých informací nebo přesvědčování přítomných, jak se mají a nemají v životě chovat.
Program pod taktovkou Ivo Neuvirta nebyl ani jedno z těchto případů. Z hlediska efektu pro přítomné posluchače byl podle mého ale to nejlepší, co mohli prožít.
Mgr. et Bc. Martin Stavjaník, pověřený supervizor lektorů v programu Zdravá mládež