O Kostce jste už slyšeli? Je to všestranně zaměřená týmová hra cílená na trpělivost, zručnost, vytrvalost, odolnost, komunikaci. Přečtěte si, jak v jedné třídě díky takové kostce prožili doslova zázrak.
„Kostka je zážitková hra, kterou používáme v rámci některých lektorských programů. Cílem hry je v prostorové krychli o rozměru cca 1,5 m prolézt ideálně všemi cestami, které krychle nabízí. Krychle je postavena svým hrotem v prstenci, který ji drží, a je velmi náchylná na jakýkoliv dotek. Po každém pádu krychle musí tým žáků začít od začátku a počítá se nakonec pokus s nejvyšším počtem úspěšně projitých cest. Jedná se o velmi náročnou hru, která vyžaduje jistou míru odolnosti, schopnost se nevzdávat, když se nedaří, a ochotu začít vždy znovu.
Pokaždé upozorňujeme žáky, že známe zatím jen jednu třídu ze střední školy, které se podařilo projít všechny cesty. Miluji ten moment, když to žáci slyší. Kouknou se na sebe, pochybují, že to zvládnou, a my je s nadšením povzbudíme, že právě oni mohou být tou další třídou, která dokáže téměř nemožné a překoná své limity.
Mezi těmito osmáky jsme byli už potřetí. Třídu jsme vnímali jako komplikovanou a vztahově nestálou. Žáky bych popsal jako dost málo sebevědomé a frustrované z jejich nefungujícího kolektivu. Zatím pokaždé jsme z této třídy odcházeli vyčerpaní, jen s malou nadějí, že jsme do třídy přinesli trochu povzbuzení a motivace, že má smysl snažit se o změnu.
Tentokrát jsme konečně zažili to, co jsme třídě ze srdce přáli. Byl to poslední projektový den a my jsme na studenty vytáhli hru Kostka. Upřímně, pro sebe jsem si odhadoval, že žáci projdou tak polovinu, což je patnáct z celkových třiceti cest. Ale společně s učiteli jsme jim vyjádřili podporu a jasně deklarovali, že jim fandíme a věříme.
Na začátku hry nebylo vše ideální. Dva kluci se naštvali, že jim to nejde, vzdali to a odešli. Ale v průběhu dalších pokusů a opakovaných startů se začalo tvořit silné jádro několika chlapců i dívek. Každou chybou a novým pokusem se žáci zdokonalovali. I ti, co ze začátku byli spíše vnějšími pozorovateli, začali do hry vkládat sami sebe, horlivě fandit…
Kostka zaujala i dospěláky. Lektoři se s ní mohli osobně seznámit na soustředění v roce 2021. Všichni se dobře bavili, i když se žádnému týmu nepodařilo projít všech třicet možných cest.
Žáci pomalu postupovali… krok za krokem… ke dvacáté cestě… pak byli na pětadvaceti a zbývalo už jen posledních pět cest. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem byl jako rozhodčí hry tak zapálený do fandění, že mi málem vyskočilo srdce z hrudi. Byl to skutečně zážitek!
Třída, která má ve škole samé problémy, v sobě objeví neskutečný potenciál, když uvěří a začne pracovat na společném cíli s možností překonat sebe sama. V jednu chvíli jsem jim řekl, že i kdyby kostka omylem někomu spadla, pro mě jsou vítězové už teď. Konec byl ovšem ještě slavnější. Oni dali všech třicet cest!
Radostí skákala nejen celá třída, ale i přítomné učitelky!
Vše se odehrálo na školním hřišti, kolem kterého chodili jiní žáci i učitelé a na vlastní oči viděli, co se tam odehrává. To bylo úžasné! Tihle osmáci zažili společný úspěch a zakusili, že každý z nich je důležitým článkem a že v týmové spolupráci je obrovský potenciál toho, co vše mohou společně dokázat.“
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Podpořte lektorskou práci a pomozte tak českým dětem.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
