Zajímá vás, jak si teenageři vyzkoušeli svou míru osobní odolnosti a schopnost vzájemné spolupráce? Jak s tím vším souvisí postava učitele národů Jana Ámose Komenského? Více se dočtete v reportáži z programu lektorky Petry Dadákové.

Máme tu novou aktivitu. Porozumění pravidlům – to je základ pro to, aby si všichni zúčastnění hru opravdu s chutí užili.
Programy o inspirativním životě učitele národů Jana Ámose Komenského pravidelně mívá nejeden lektor primární prevence. Stejné téma může však mít různé podoby a provedení, jak ukázala na svém programu Mínus na plus s Ámosem se žáky osmé třídy lektorka Petra Dadáková.
Kromě preventivních programů na školách Petra jezdí pravidelně na tábory pro děti, jejichž rodiče jsou ve výkonu trestu. Mimořádně silné zkušenosti na těchto pobytech získané pak může hojně využívat i při programech zaměřených na vztahy v kolektivu či na adaptačních pobytech.

Kdy jste se naposledy přetahovali s lanem? Tahle třída osmáků si jen připomene pravidla a můžou jít na věc.
Program, který jsem navštívil, byl takovou velmi zajímavou kombinací: postava Jana Ámose Komenského propojená se zážitkovým programem třídy na venkovním školním hřišti. Žáci si vyzkoušeli, jaké to je v životě překonávat překážky a zároveň se přitom učit spoléhat jeden na druhého, když výsledek společného úsilí závisí na tom, jak se skupina dokáže domluvit.
Mírnou výhodou se zdálo být, že se osmáci mohli původně zařadit do skupinek tak, jak sami chtěli. To se však rázem obrátilo v nevýhodu, protože jednotlivé skupiny byly zaměřené příliš jednostranně. Lehko se stalo, že v rozhodující chvíli třeba chlapcům chyběla dívčí něžnost a intuice nebo dívkám naopak chlapecká síla. I proto se nakonec žáci rozhodli nechat se rozdělit napříč celou třídou a… kupodivu zjistili, že se jim to v životě opravdu může vyplatit.

Vyhrají ti silnější. Děvčata v čele s lektorkou Petrou se urputně snaží. Svou kůži protivníkům opravdu nedávají lacino.
Petra připravila dvěma skupinám žáků jedné třídy zajímavé soutěžní úkoly. Sledovat bojové zaujetí dnešní mladé generace (o níž se říká, že ji zajímá jen internet, sociální sítě a počítačové hry) bylo opravdu nezapomenutelné. Najednou byli schopni se válet po zemi či skákat po hřišti, a když se jim něco povedlo, radovali se jako malé děti, i když z toho neměli nic jiného než dobrý pocit z vítězství.
Znovu se mi potvrdilo, že lektoři primární prevence chodí do škol hlavně proto, aby pomohli vytvářet bezpečné prostředí a podporu pro mladé účastníky programů; hledat a podpořit to, co u nich dobře funguje a nesoustředit se jen na chyby a selhání. To se v tomto programu Petře rozhodně povedlo a žáci po něm odcházeli povzbuzeni a s dobrou náladou.
Mgr. et Bc. Martin Stavjaník, pověřený supervizor lektorů v programu Zdravá mládež