Taková samozřejmost jako obout si každý den boty je pro chudé burkinské děti jako zjevení! Děkujeme všem dárcům z ČR, že už několik let dětem na boty přispívají! Jen v roce 2025 jste obuli přes 200 dětí.
Rodiny, které mají sotva na jídlo, nemohou dětem boty pořídit. Jenže např. cesta do školy naboso nebo v lepším případě v rozpadajících se sandálech se promění v rizikovou záležitost. Děti chodí po cestách plných ostrého kamení, rozpáleného písku, někdy i číhajících hadů a pokračují přes špinavé město, taková cesta není vůbec zdravá pro bosou nohu.
V roce 2025 přispěli dárci z ČR na projekt „Kupte boty dětem v Burkině Faso“ 60 886 Kč, díky tomu více než 200 dětí dostalo své vlastní boty. Děkujeme!
Prosté darování bot je pro děti velikým požehnáním. Velmi konkrétně naplňuje hned několik cílů:
• Snižuje zdravotní rizika spojená s chůzí naboso, jako jsou infekce, onemocnění nohou nebo fyzická zranění.
• Zlepšuje školní docházku a účast na dalších vzdělávacích aktivitách.
• Posiluje sebevědomí a psychickou pohodu a obnovuje pocit důstojnosti u dětí, kterým je pomoc určena.
• Vytváří čas a prostor pro sdílení, hry a jiné vhodné aktivity pro děti a posiluje tak naději a radost dětí.
• Tím vším ukazuje znevýhodněným, osiřelým a extrémně zranitelným dětem, že je má někdo rád a projevuje to velmi konkrétním způsobem – darováním páru bot.
„Jmenuji se Alassane. Jsem sirotek, maminka mi umřela, a tak žiji u příbuzných, potýkáme se s nedostatkem peněz. Při dlouhé cestě do školy jsem si často poranil nohy o kameny a trny.
Dnes jsem úplně plný radosti, že jsem dostal nové boty a slyšel Boží slovo. Děkuji Vám – modlím se, aby Vám Bůh hojně požehnal.“
„Dobrý den, jmenuji se Karidja. Přestože jsem toužila po škole, nedostatek financí mi to ztěžoval. Nosila jsem otrhané boty a někdy jsem zůstávala doma, protože jsem se styděla. Tyto nové boty mi přinesly obrovskou radost – nejsou to jen boty, ale symbol lásky a naděje.
Teď chodím do třídy s jistotou, protože vím, že mě má Bůh rád a že pro něj mám hodnotu.“
„Jmenuji se Bernadette a po smrti otce žiji jenom s matkou a sestrami. Matka si nemohla dovolit koupit mi boty, takže jsem chodila bosá nebo v obnošených sandálech, což bylo zejména v období dešťů velmi nebezpečné. Tento dar je pro mě velkou úlevou a požehnáním.
Nyní chodím s důstojností, mám motivaci ke studiu a naději na lepší budoucnost.“
Děkujeme, že pomáháte chudým dětem v Burkině Faso!
Kolik dětí obujete dnes?
Dětí, které nemají žádné boty, je stále mnoho.
