Phillip je jedním z nejšťastnějších chlapců v uprchlickém táboře. Proč? Protože dostal příležitost dokončit střední školu. Stejně tak se ze školní docházky raduje i Norbert a 75 dalších jihosúdánských sirotků. Děkujeme všem dárcům z ČR, že těmto dětem svými dary od základu mění život k lepšímu.
V roce 2025 přispěli dárci z ČR na projekt „Staňte se přítelem sirotků v Jižním Súdánu“ 135 666 Kč, což znamená roční náklady na vzdělání téměř třinácti dětí na základní škole.
Spolu s projektem Dálková adopce PLUS®, kde dárci dlouhodobě přispívají na vzdělání konkrétnímu dítěti, které si vyberou, mohlo díky dárcům z ČR v roce 2025 chodit do školy 77 jihosúdánských dětí. Všechny tyto děti jsou sirotci nebo poloviční sirotci a žijí buď přímo v Jižním Súdánu nebo v uprchlických táborech na severu Ugandy.
Ani v roce 2025 se Jižnímu Súdánu nevyhnuly problémy, se kterými se místní lidé už tak dlouho potýkají: dlouhá léta trvající bezpečnostní nejistota v zemi, každodenní hlad pronásledující velkou část populace, opakující se povodně způsobené silnými dešti, které ničí mosty přes řeky a ztěžují jejich překračování… Do těchto podmínek jako světélko naděje přichází podpora dětí od dárců z ČR. Z jihosúdánské strany opakovaně slyšíme, jak je pro ně vzdělání velmi důležité, dává naději na lepší zaopatření v budoucnosti a pevný bod v nejisté přítomnosti. Kromě možnosti se vzdělávat dostávají děti denně teplé jídlo, zdravotní péči, duchovní podporu a děti ze vzdálených škol i ubytování a dopravu.
Phillip se může konečně věnovat studiu, aby mohl jednou pozitivně ovlivnit svou zemi
„Jmenuji se Phillip a jsem jedním z nejšťastnějších chlapců v uprchlickém táboře. Nedávno jsem totiž dokončil zkoušky v posledním ročníku střední školy. Na to, abych vyjádřil svou vděčnost, mi naprosto chybí slova.“

Phillipovi školní uniforma moc sluší, ale hlavně mu dává naději, že jednou nebude muset být v uprchlickém táboře a žít z ruky do úst.
Tak uvádí své vyznání Phillip. Než se totiž dostal do programu Nadace Mezinárodní potřeby prodírali se s maminkou a sourozenci, jak se dalo.
Phillip často do školy nemohl, musel do práce, aby měli na živobytí. Nechával se najímat na práci v zahradách. Nejtěžší doba pro něj nastala okolo roku 2020, kdy musel školu opustit úplně. Jediné, na co je maminka schopná vydělat, je jídlo a i tak mají období, že se živí pouze zeleninou, kterou pěstují okolo svého domku v uprchlickém táboře, na školní náklady prostě neměli peníze.
Phillip v té době propadal beznaději, nechápal, proč zrovna on musí žít tento těžký a nespravedlivý život. A přiznává, že to s ním maminka v tomto období neměla vůbec jednoduché. Maminka ale věřila, že tím jeho sny nekončí, nepřestávali se modlit za lepší zítřky a jejich modlitby byly nakonec vyslyšeny.
Díky podpoře z Čech nastoupil Phillip v roce 2022 do internátní školy. Konečně se mohl opravdu věnovat studiu a velmi se zlepšil v učení, absolvoval navíc také tříměsíční počítačový kurz, díky kterému může chodit na brigádu do malého počítačového centra a vydělat si na školní pomůcky:
„Za mými studijními úspěchy stojí společné úsilí mnoha lidí, kteří mi pomáhají. Věřím, že budu moci studovat i na univerzitě, abych mohl v budoucnu ovlivnit svou komunitu a celý národ Jižního Súdánu. Kéž Vám všem dobrý Pán žehná.“
Norbertova situace byla neudržitelná, studuje jen díky dárci z ČR
Norbert vděčí za mnohé svojí babičce, která vyrábí speciální kvasnice z čiroku a ty prodává jiným ženám. Tyto kvasnice se používají na výrobu alkoholu zvaného „waragi“. I když její práce nevydělává mnoho, nastřádané peníze stačily při velmi skromném způsobu života alespoň na první léta Norbertovy školní docházky. Časem se pro ni situace ale stala neúnosnou a středoškolské školné bylo nedosažitelné.
Babička s Norbertem se ale nevzdávali a hledali jakoukoli příležitost, která by zajistila, že Norbert zůstane studovat. Když už se zdálo, že Norbert bude muset školu opustit, objevila se možnost zapsat Norberta do programu podpory z ČR.
Norbert si podpory nesmírně cení a své studium bere velmi zodpovědně. Kromě toho během prázdnin chodí na brigádu pokládat cihly. Za vydělané peníze si koupil např. oblečení z druhé ruky, boty, mýdlo aj. a velmi tak ulevil napjatému rodinnému rozpočtu.
Díky své píli nedávno dokončil středoškolské studium zaměřené na přírodní vědy.
Pokud to jen trochu půjde, rád by studoval až do vysokoškolského stupně, aby mohl získat dobrou práci.
Sám dodává: „Mým snem je stát se učitelem a učit mladé lidi dobré mravy, aby se z nich stali lepší občané a změnili naši zemi k lepšímu.“
Prosíme, pomáhejte dětem z Jižního Súdánu i dále. Všechny děti, které se dostanou do programu dálkové adopce, žijí v bídě, kterou si jen těžko představíme. Podpora z ČR pro ně znamená okamžitě obrovskou změnu k lepšímu a kromě toho také naději na dobrou budoucnost.
Přispívejte libovolnou částkou, jak často si zvolíte, do programu „Staňte se přítelem sirotků v Jižním Súdánu“.
Nebo si vyberte konkrétní potřebné dítě a doprovázejte ho svými dary pravidelně v programu Dálková adopce PLUS®.






