Ke konci roku jsem vyrazila do jedné školy v opravdu neveselé náladě. Bylo horko od rána, představovala jsem si, jak na mě zpocení páťáci budou znuděně civět a snít si v duchu o prázdninách. Ale díky Bohu vše dopadlo jinak. Program se konal v učebně, kde byl příjemný chládek, technika fungovala a děti byly, díky jejich skvělé učitelce, natěšené na program.
Třída opravdu vyzrále komunikovala o všech obtížných tématech. Několik chlapců otevřelo například otázku umělého oplodnění a sami pojmenovali pro a proti umělému oplodnění anonymním dárcem. Nakonec se celá třída shodla na tom, že pro dítě je velmi důležité, aby znalo nejen svou matku, ale i svého otce a že umělé oplodnění z anonymní spermobanky je nefér vůči miminku, které se narodí.
Silná byla chvíle, kdy jsme si posílali v kroužku modely miminek a povídali si o zázraku přeměny oplodněného vajíčka v dokonalé miminko. Jeden chlapec se doslova vrtěl blahem – bral modely do rukou, pečlivě je zkoumal a měl detailní otázky na funkce dělohy, pupeční šňůry a placenty.
Jeho závěrečný vzkaz mi vyrazil dech:
„Bavilo mě všechno, až na to, že bylo málo času. Do budoucna bych chtěl studovat biologii. A to jenom díky této přednášce. Děkuji Vám.“
Děti na českých školách možná netrpí tolik existenční nouzí. V dnešní složité době jsou více ohroženy jejich postoje a hodnoty. Se správným životním nasměrováním jim rádi pomáhají i lektoři z programu Zdravá mládež.
Lektorský program můžete podpořit zde.
Fotografie k článku pochází z programu Zdravá mládež a nemá přímou spojitost s uvedeným příběhem.