Jak utišit bouři (kde je tvůj Bůh?)
7.–8. září 2020
Téma letošního, již šestnáctého, soustředění lektorů v programu Zdravá mládež neslo stopy probíhající celosvětové pandemie. Nešlo v něm však o statistiky nakažených či správné nošení roušek, ale o krizi, kterou pandemie vyvolala. Tedy téma krize a reakce lidí na ni neboli co to udělá s člověkem, který se v krizi ocitne. Soustředění jsme zahájili tradičně outdoorovou aktivitou, v níž šlo o spolupráci větších týmů na řešení mimořádné situace.
Jednotlivé příspěvky lektorů patří ke stavebním kamenům každoročního programu. Zároveň je při nich prostor k duchovnímu vyučování, praktickému školení, povzbuzení, napomenutí či jinému vanutí Ducha. Rozdělili jsme je do tří tematických celků. Jako inspiraci k názornému demonstrování krizové situace a jejího (vy)řešení jsme si vypůjčili biblický novozákonní příběh UTIŠENÍ BOUŘE.
Pomyslnou první třetinu zabíralo podtéma strachu, který se vynoří hned na začátku každé krize. Z úst lektorů padaly velmi vážné otázky jako: „Patří strach do života křesťana?“ nebo „Jakou roli v našich životech hrají emoce?“ Také se objevila obvyklá výtka k Bohu ve smyslu: „Proč se to stalo zrovna mně? Proč zrovna já?“ A že to nebylo žádné laciné mudrování, ale šlo o osobní zkušenosti jednotlivců podpořené hlubokými prožitky vnitřního nepokoje a zmatku, dokazuje i výpověď jednoho z lektorů. O svých myšlenkách v průběhu jedné své životní krize řekl: „Po letech jsem se přistihl, že jsem musel odpustit Bohu, že mi toto způsobil…“ Jedna z lektorek téma velmi příznačně uzavřela hádankou: „Víte, co je strach, který se modlí? Odvaha!“
Ve druhé třetině příspěvků jsme se zabývali podtématem „Krize jako příležitost ke změně“, neboli co by v mém životě či službě chybělo, nebýt příchodu krize. Hodně zde padala slova, opět podložená hlubokými životními zkušenostmi, že jsme se díky krizi mohli naučit mnohem více žít v přítomnosti, neboli „tady a teď“. A také otázka, jestli máme rádi sami sebe. O tom, že život v plnosti je životem v tom dobrém i zlém. Slyšeli jsme opět silné příběhy proměn srdce skrze těžkosti a zkoušky.
Třetí a poslední podtéma zahrnovalo poselství, že pokud se nám podařilo projít krizí s Bohem, můžeme se sami stát nositeli pokoje skrze prožitou bolest a pochopení jejího smyslu. Padla výzva k projevování vděčnosti. Také že v krizi padají jistoty, ale jedna zůstává: Ježíš, Bůh, na kterém stojíme. Postavme „dům na skále“ a nezboří jej ani životní katastrofy!
Kromě příspěvků bývá vždy neméně hodnotný čas společných modliteb, večerního sdílení se a tentokrát i slavnostní zakončení s bohoslužbou a Večeří Páně, kterou jsme konali spolu s organizátory a účastníky navazující Lektorské konference. Slovem i vysluhováním sloužil Dan Drápal.
Soustředění lektorů 2020 moderoval zkušený „senior“ mezi lektory Martin Stavjaník – a on je též autorem výše uvedeného vyprávění. Organizátoři soustředění ho na samém začátku (mile) překvapili: Martin právě začíná dvacátý rok své služby. Vstupoval do ní na základě Božího oslovení tehdy jako kuchař… Martin proto odevzdal svou „řadovou“ jmenovku a obdržel větší, označenou jako „veterán“, k čemuž jej ale nejprve velkým mečem „pasoval“ předseda správní rady Nadace Mezinárodní potřeby (NMP), Jaroslav Pleva.
Letošní soustředění mělo ještě jednu zvláštnost: konalo se v roce 25. výročí založení NMP. Nadace ho zde oslavila spolu s těmi, kdo její podporu proměňují do krásné služby na školách. Posloužil nám k tomu velký dort a nekrájel nám jej nikdo jiný než kuchař-senior / lektor-veterán Martin Stavjaník. Účastníci si vyslechli několik vzpomínek na vznik NMP a prostřednictvím videopozdravu je oslovil Otakar Vožeh, který stál u samého počátku nadace. Můžete ho slyšet zde: https://youtu.be/LNFX2hvcjLE.
Soustředění lektorů 2020 se konalo v době zhoršující se pandemické situace. Dva z 38 přihlášených účastníků nemohli přijet kvůli podezření z nákazy (naštěstí nepotvrzenému). Také konferenční středisko Immanuel, kde jsme se sešli, čelilo mimořádným podmínkám. Přesto nám poskytlo vynikající služby. Strávili jsme dva krásné dny v atmosféře sdílení, povzbuzení, vzájemnosti, otevřenosti a vyhlížení k Pánu jako zdroji opory.
Pokud i Vy zvažujete, zda se stát lektorem, můžete se podívat na více informací.
