Svěřit se někomu se svým trápením? Pro školáky to bývá často nadlidsky těžký úkol. Jedinečnou příležitostí může být, když třídu navštíví lektor s preventivním programem. Přirozeně otevírá témata, která děti řeší, a nabízí prostor svěřit se, případně něco změnit nebo napravit.
„Jedna třídní učitelka mě pozvala do ‚své‘ 6. třídy. Ráda by se ‚svými‘ šesťáky měla stmelovací program. Vnímala, že některé děti jsou na okraji kolektivu, a měla podezření, že vzniká prostředí, ve kterém by se mohlo dařit šikaně.
Čtyřhodinový stmelovák proběhl a paní učitelka měla jedinečnou možnost všímat si ‚svých‘ dětí, které má jinak jen na matematiku.
Na programech je skvělé, že děti se mohou učit a zároveň si hrát. Společné aktivity dávají prostor navzájem se více poznat v různých situacích, a ještě k tomu si řádně protáhnout a procvičit ztuhlé svaly.
Při programu měla jedna dívka velké potíže proběhnout uličkou důvěry. Celá se rozklepala a šeptala mi, že nikomu nevěří.
V závěru si měla vybrat obrázek, který by vyjadřoval, jak se během programu cítila. Po dlouhém váhání si vybrala kartu, na které byla vyobrazená silueta osamělého člověka v potemnělém lese. Dívka to uzavřela slovy: ‚Ráda bych byla sama, abych si věci srovnala v hlavě a našla pevnou půdu pod nohama.‘
Neřekla nic konkrétně, ale bylo znát, že ji trápí něco velkého. Povzbudila jsem ji, aby se svým trápením nezůstávala sama, ale aby se svěřila.
Lektorka i děti se baví. Tato společná aktivita je totiž náramná zábava.
A dívka skutečně napsala…
‚Dobrý den, chtěla jsem se jenom svěřit, že jsem byla od první třídy šikanována a mám po tom následky, např. bojím se důvěřovat lidem, třeba i blízkým. Umřel mi děda a moje psychické problémy se zhoršily. Přešla jsem na jinou školu, ale to bylo pro mě taky psychicky těžký, protože jsem se bála, že nezapadnu, a moje tušení na mně šlo vidět. Bojím se, že zase budu šikanována tím stejným člověkem.
Naše třídní to chce řešit, ale tím, že jsem slabá povaha (rozbrečím se, když někdo na někoho křičí), tak se to bojí kvůli mně řešit. Nevím, co mám dělat. Pomůžete mi, prosím?‘“
Kvůli dětem, které mají trápení jako například tato dívka, chodí lektoři denně mezi děti do školních tříd. Nabízejí dětem naději, ukazují na možnosti řešení životních těžkostí.
Více podrobností o programu Zdravá mládež naleznete zde.
Podpořte lektorskou práci a pomozte tak českým dětem.
Chcete dostávat náš měsíční newsletter „Čerstvé zprávy“ se zprávami z podpořených projektů?
K odběru se přihlaste zde.
Fotografie k článku pocházejí z programu Zdravá mládež a nemají přímou spojitost s uvedeným příběhem.
