Šimon Velkoborský v září odstartoval čtvrtý rok své lektorské činnosti v Klatovech a okolí. Navštívili jsme jej na přednáškách ve dvou zcela odlišných světech – v prvním ročníku na šestiletém gymnáziu (ekvivalent 8. třídy ZŠ) a ve skupině dětí z prvního stupně praktické základní školy. Obě přednášky byly na téma kouření.
Šimon v tomto tématu probírá s žáky cigarety a kouření ze všech možných stran – zda a jak cigarety škodí, proč lidé kouří, kolik peněz v tom lze utopit, co vše se v cigaretovém kouři dostane do těla, jak obtížné je s kouřením přestat a podobně.
Přednáška probíhá spíše jako dialog se studenty. Ti například na otázku: „Proč děcka ve vašem věku začnou kouřit?“ jako první jmenují frajerství nebo partičku kamarádů. Lektor na to konto zahraje krátkou scénku, jak sám kdysi v 8. třídě začal kouřit, aby ho kluci v partě brali. K oblíbenosti mu to stejně moc nepomohlo… Kouření se však dalších sedm let nemohl zbavit. Stojí pak ta frajeřina za to?
Vtipné chvíle nastaly na gymnáziu, kde byl při přednášce přítomen učitel biologie a chemie. Do přednášky už na začátku vstoupil s prohlášením, že je kuřák. Během hodiny však srdečně souhlasil s lektorem, potvrzoval, jak těžko se kouření odvyká, jak je to škodlivé, a žáky nabádal, aby se do kouření raději ani nepouštěli.
Šimon v jednu chvíli poznamená, že přestal kouřit ze dne na den! Když to zmíní, padne otázka od studentů: „Jak se to může stát?“ Šimon jde s barvou ven: popravdě řečeno mu nešlo přestat, ale modlil se k Bohu, aby se mu povedlo s kouřením přestat. Den na to zjistil, že na cigaretu nemá chuť a už se to nikdy nezměnilo. „Takhle to bylo u mě, fakt!“
Přednášku pro děti z praktické školy pojal lektor více jako besedu. Spolu s dětmi probíral základní témata přednášky a doprovázel to jednoduchými kresbami či scénkou plyšových hraček. Děti lektora s nadšením a zájmem sledovaly a do besedy se živě zapojovaly. Přítomní pedagogové ocenili, že lektor program přizpůsobil potřebám dětí. Jedna z učitelek o přestávce v polovině programu prohlásila: „Škoda, že musím jít další hodinu učit, ráda bych si poslechla i zbytek přednášky.“
Přednášky v obou naprosto rozdílných třídách proběhly v přátelské atmosféře a věřím, že studenti se řádně zamysleli nad všemi důsledky, které kouření přináší. Mohli také s lektorem přemýšlet o svojí hodnotě, touze patřit do nějaké party a o tom, že i když se člověk nechá ovlivnit kamarády, nakonec je to vždy jeho vlastní rozhodnutí.
Neúprosná statistika říká, že pouze 1–3 % kuřáků dokáže s kouřením skončit. Pro děti je to silné poselství, že skutečně má cenu s kouřením vůbec nezačínat.
Eliška Zeisková, koordinátorka
