Lektoři s dětmi ve školách probírají vztahy, emoce, šikanu, nebezpečí online světa… Nemají však moc příležitostí zjistit, jak na žáky program a probírané téma zapůsobilo. Když se poštěstí, že se po letech dozví milou zpětnou vazbu, není se co divit, že to na jejich duši zapůsobí jako balzám.
Lektorská služba není rutina. Každý program je jiný. Lektor nikdy dopředu neví, jak se situace ve třídě vyvine, a o zajímavé zvraty zde není nouze. Lehko se může stát, že z obávaného programu v „divné“ třídě se vyvrbí nábor talentů.
Mít vše pod kontrolou – to Kateřina svým programem úplně zaručit nemůže. Co ale udělat mohla, bylo velmi příjemné a povzbuzující: na dvě hodiny se stala součástí skupiny teenagerů a mohla jim mluvit z duše i do duše, což bylo velmi vzácné. Společně diskutovali o tom, co je závislost a jak jí odolat.
Dnešní děti a mládež už většinou neshánějí krabičky klasických cigaret. Zdatně je nahradily různé alternativy – nikotinové sáčky, elektronické cigarety… Otevřít s dětmi téma škodlivosti nikotinových produktů je rozhodně na místě.
Preventivní program v mateřské škole – byť u těch nejstarších předškoláků – není obvyklý. Že jej Radka nedělá poprvé, je znát na první pohled. Takových dvacet pět živých dětí není jednoduché ukočírovat a zaujmout jejich pozornost. Radce se to podařilo po dobu neuvěřitelné hodiny a půl. Jak se to stalo?
Když některý žák ve třídě občas jednoduše zlobí, bývá to pro všechny nepříjemné. Co když ale takové dítě trpí například ADHD? Situace je náročná pro ostatní a pro něj obzvlášť. Přečtěte si, jak se s takovou situací vypořádala jedna z lektorek.
Kdo by se nechtěl stát hrdinou? Při „únikovce“ Mise Mars dostane příležitost opravdu každý. Úkolů je spousta, času zoufale málo. Podaří se třídě vyhrát a úspěšně dokončit celou misi?
Některé třídy jsou příjemné, s některými se pracuje těžko. V některých třídách mají lektoři neodbytný dojem, že nejlepší by bylo okamžitě vyklidit pole. Přečtěte si, jak to dopadlo, když se lektorka nenechala odradit, vytrvala do konce a ještě se nebála přijít znovu s dalším tématem.
Lektoři chodí den co den do škol s programy pro děti. Někde uvnitř cítí, že to je opravdu důležité, ale ne vždy se k nim dostane ocenění i „z druhé strany“. Jak příjemný pocit to musí být, když vám po sedmi letech někdo z hloubi srdce poděkuje za vaše programy.
Některé programy jsou od začátku prostě náročné – třída je neukázněná, děti vyrušují… Lektor ví, že to nesmí vzdát, že musí vše dotáhnout do konce. Jako milé a příjemné pohlazení pak může být zpětná vazba neposedných žáků.