Zachráněné nespočítáme
„Dobrý den, potřebuji pomoc. Moje sestra poslala nahé fotky nějakému klukovi a já nevím, jestli je smazal nebo ne. Prosím, odpovězte co nejdříve.“
Příběh z ČR: Nadšené děti a vděční rodiče
Nedávno jsem absolvoval velký blok přednášek na základní škole, na kterou chodím nejraději. Je to místní škola, ze které chodí do našeho volnočasového klubu naprostá většina dětí, a to znamená, že je všechny pravidelně potkávám a osobně znám. Po jedné z přednášek o závislostech mi volala maminka jedné dívky. Chtěla mi prostě jen říct, že když dcera přišla domů, byla plná emocí a vyprávěla, jak to bylo celé skvělé. Maminka mi tak chtěla poděkovat,…
Příběh z ČR: Když uvěříme lži…
Při jednom programu jsem potkal chlapce, který v pátém ročníku umí naprosto dokonalé makronky. Osobně mi přinesl ochutnat své výborné výtvory. O stejné přestávce mi kousek stranou řekla třídní učitelka, že ten kluk miluje cukrařinu, ale ty skvělé dobroty nikdy sám nejí. Proč? Na předchozí škole mu tělocvikářka řekla, že pokud jako kluk nezvládne šplh, tak musí zhubnout. A u něj se z toho rozjela v…
Síla se může projevit v lidské slabosti
Některé programy jsou náročné kvůli nekázni nebo nezájmu žáků, který je potřeba překonat. Nedávno jsem ale při programu zažil situaci, která byla náročná kvůli mé slabosti. Měl jsem tříhodinový program v jedné deváté třídě na téma Extremismus. Cílem tohoto programu je vést žáky k vzájemnému respektu, nesouzení věcí povrchně a k toleranci druhých. Tato konkrétní třída byla velmi fajn, žáci byli komunikativní, zapojovali se do diskuse a byli…
Příběh z ČR: Čas s blízkými je nenahraditelný
Se vzdělávacím programem „Komenský 2020“ mám jen dobrou zkušenost. Studenty dost baví kreslení vlastní časové osy (tzv. Timeline). A jelikož jim říkáme, že si „osobní Timeline“ kreslí pro sebe a nemusí to nikomu ukazovat, pokud sami nebudou chtít, chci držet slovo a nenahlížím jim do papírů. Potěšilo mě, když mi jedna studentka po skončení programu sama ukázala svou kresbu. Po chvilce povídání řekla, že vidí problém v tom, že na sebe…
Příběh z ČR: Není stud jako stud
„V naší třídě se nikdo zásadně nestydí!“, prohlásila sebejistě paní učitelka. Opak byl pravdou. Atmosféra v její třídě byla nervózní, žáci měli sklopené hlavy a styděli se za všechno. Tehdy poprvé mě napadlo vzít stud jako téma. Vysvětlila jsem dětem, co znamená intimita (soukromí) a vznikl první obrázek člověka v bublině. Ujasnili jsme si, že stydět se je v pořádku a ve třídě byla cítit zřetelná úleva. Postupem času jsem…
Spojíme-li síly, dílo se podaří
V rámci programu měly děti za úkol v týmech postavit co nejvyšší věž. Atmosféra byla emočně nabitá. U některých stavitelů se projevily přirozené vůdčí schopnosti, ale také se ukázalo, jak je pro některé těžké přijmout nápady a myšlenky jiných. Dynamika skupin při této hře bývá většinou velmi silná. Jeden tým celou dobu prohrával a vůbec si s tím nevěděl rady. Velký problém byl v komunikaci mezi dívkami a chlapci, totiž…
Příběh z ČR: Proč ta dívka brečí?
Nedávno jsem měl přednášku Sex – AIDS – vztahy. Polovinu přednášky jedna dívka probrečela. Ale nebylo to normální brečení. Jí tekly slzy jako hrachy! Říkal jsem si, jestli není nakažená, ale vzhledem k tomu, že to byla osmá třída základní školy, tak by to bylo hodně nepravděpodobné. Při hodině jsem se jí ptal, jestli si nechce promluvit, ale nechtěla, a i přes slzy bylo vidět, že chce…
Žít lze i bez masky
V letošním školním roce jsme rozjeli nový program s názvem Bez masky. Zde se mimo jiné sdílím se svým životním příběhem a tudíž se na nás obrací děti, které mnohdy zažily nebo zažívají něco podobného jako já. Jednou za námi přišla dívka, že její otec je také ve vězení. Byla moc vděčná, že jsem se sdílel, jak jsem totéž zažil v naší rodině, a nebál se o tom mluvit před ostatními. Klademe také…
Šikana – příběh s dobrým koncem
Při programu o šikaně se děti svěřily, že si ve svém kolektivu šikanu zažily „na vlastní kůži“. Vyprávěly o Petrovi (jméno změněno), kterého šikanovaly dvě dívky ze třídy. Ubližovaly mu hlavně mimo školu. Smály se mu a podrážely nohy. Spolužáci ze třídy si toho všimli a celou věc řekli třídní učitelce. Petr je drobnějšího vzrůstu a takový ten tišší kluk. Rozhodně nepatří mezi rváče, a tak si na něj holky…